K obrazovce byla doslova nalepená většinu dnů i nocí. Nezajímaly jí děti, natož domácnost nebo nakupování. Vše obstarávala Terezka. Dokonce převzala i hospodaření a dařilo se jí celkem dobře vyjít s dávkami. I ty přebírala od pošťačky ona, s výmluvou, že mamka zrovna někde je. Nakonec tedy skončila Terezka u nás v Klokánku a její sourozence si rozebrali příbuzní. Terezka to velmi těžce nesla a neustále zdůrazňovala, že je schopná se o děti postarat sama. Jen by jí to musel někdo dovolit! Na propustky směla k tetě, která si vzala dvě nejmladší holčičky. Její péče nebyla úplně ideální, ale dle úřadů dostatečná. Alespoň do té doby, než se podařilo zjistit, že se živí prostitucí a prodejem drog. Upozornila na to Terezka, která v nestřežené chvilce zkontrolovala tetě mobilní telefon. Poté putovaly její sestry do dětského domova, protože náš Klokánek byl přeplněný a nemohl již nikoho přijmout. Nad schválenou kapacitu totiž Klokánek nesmí přijmout žádné dítě, byť by bylo sourozencem již dříve umístěného. „Teto, já se o sourozence postarám, hned jak budu zletilá!“ tvrdila Terezka a nikdo z nás nepochyboval, že tomu tak opravdu bude. Její úmysly jí nečekaně překazilo pár mužů, kteří se postupně zjevili během jednoho týdne v naší kanceláři. „Jsem otec Terezky!“ řekl jeden z nich a ten další prohlásil o den později totéž. Třetí ani nemusel nic říkat. Jeho rusé vlasy a oči, podobné těm Terezčiným, mluvily samy za sebe. Nastala situace, kterou nikdo z nás ještě nezažil a zřejmě ani nezažije. Tři muži, kteří dosud neprojevili o dceru, či spíš domnělou dceru zájem, se rozhodli o ni utkat v lítém boji. Nečekal je ale souboj pěstmi ani pistolemi. Jen obyčejný test DNA, který měl o otcovství rozhodnout. K překvapení všech nebyl otcem ten nejpodobnější z mužů, ale naopak ten, který se dceři ani vzdáleně nepodobal. Vůbec jsme tomu nemohli uvěřit! Jen Terezka měla od první chvíle jasno: „ Věděla jsem to, Cítila tady u srdíčka!“ tvrdila a my chtěli vědět, jak je to možné. Její odpověď nám vyrazila dech: „No přece on je kuchař! A kdo tady tak moc dobře umí vařit! To jsem musela zdědit po tátovi!“ Jak se později ukázalo, Terezčin táta neměl do chvíle, kdy ho kontaktovala dceřina vzdálená příbuzná, vůbec tušení, že má dceru. Byl rozvedený a moc hodný. Do péče získal nejen Terezku, ale i všechny její sourozence, o něž nikdo jiný nestál. Stal se z něho pěstoun na plný úvazek. A Terezka? V současné době studuje hotelovou školu a my se těšíme, co dobrého nám jednou uvaří!
