Do Klokánku jsou přijímány i děti na útěku, tedy bez souhlasu zákonného zástupce, ale vše se musí neprodleně nahlásit orgánu sociálně právní ochrany, který rozhodne, co se bude dál. Tentokrát rozhodl OSPOD nekompromisně: dívka musí zpět k otci, neexistuje důvod, proč by měla pobývat v Klokánku. Dostavil se otec, úspěšný podnikatel a také dost arogantní člověk. Již v jeho první větě zazněla slova jako soud, pokuta a taky spratek nevychovaný a děvka! Sandra se dle otce měla okamžitě sebrat a jít s ním domů. Místo toho se v nestřežené chvilce zamknula v koupelně a odmítala otevřít dveře. „Já ty dveře vykopnu!“ křičel otec a odpovědí mu byl vyděšený pláč dcery. Rozbrečely se i ostatní děti a teta začala vytáčet na služebním telefonu číslo policejní hlídky. To ho nakonec přece jen donutilo k odchodu. Odešel s nepořízenou, ale odveta na sebe nenechala dlouho čekat. Oficiální stížnost! Pochybení ale zjištěno nebylo. Případ měla posoudit psycholožka a také přímá nadřízená pracovnice OSPOD. Do věci se vložila policie, která prošetřovala trestní oznámení babičky. Byla matkou Sandřiny matky, která za záhadných okolností zemřela při dovolené v Turecku. Byla tam jen manželem a u jejího záhadného utonutí nefiguroval žádný svědek. Způsob její smrti se stal zdrojem mnoha teorií. Od vraždy, nešťastné náhody až po sebevraždu. A právě tyto okolnosti vedly Sandru k útěku od otce. Byla přesvědčená, že něco mamince udělal! Že na její smrti má podíl. „Prý se s ní chtěl usmířit, ale už měsíc po maminčině smrti si k nám nastěhoval cizí ženskou! Myslíte, že je to normální?“ ptala se všech kolem sebe, ale dočkala se jen mlčení. Rozumná a hlavně pravdivá odpověď nebyla v tomto případě možná! I jeden z policistů neoficiálně, čistě důvěrně sdělil, že i jeho kolegové mají určité podezření. Jenže, nic už nelze dokázat! Téměř detektivní příběh skončil dle možností dobře. Sandra mohla jít bydlet k milované babičce. Jen se musela obejít bez finanční podpory svého otce. Odmítnul platit výživné. Prý raději půjde k soudu, než aby podpořil dceru v jejím bláznění! A tak babička z minimálního důchodu musela uživit vnučku i sebe. Dělala to ráda. Sandra se jí za to po několika letech odměnila starostlivou péčí, kterou babička potřebovala po náročné operaci!
