Výše uvedený článek byl uveřejněn ve Zvláštním čísle zpravodaje 2/13 v listopadu 2013. Dne 12. 11. 2013 na něj
reagovala bývalá učitelka holčičky paní Zora Blažková. Její e-mail si dovolujeme bez dalšího přetisknout s tím, že
místo křestního jména dítěte uvádíme pouze „dívka“. Každý si o úrovni ochrany dětí u nás – již za účinnosti tzv.
„dětské“ novely – může udělat obrázek sám:
Vážení přátelé,
po přečtení vašeho nového zpravodaje jsem se rozhodla vám napsat. Jedná se o článek „Řemenem, klackem i bičem“.
Tuto dívku jsem učila od 1. třídy. Dokonce jsem VÁS prosila o radu, jak mám postupovat, když vím o psychickém i
fyzickém týrání dítěte. Není pravda, že „matka sousedy tak zastrašila, že si již netroufnou nic oznámit“.
Pravda, někteří se raději odstěhovali. Domluvili jsme se a podle vaší rady (i rady liberecké krajské st. zástupkyně
pro děti a mladistvé) jsme psali a oznamovali a psali a oznamovali. A to i rodiče ze školy, kteří se s paní H. často
dohadovali. Dokonce mi policejní pracovník poradil a podali jsme trestní oznámení na OSPOD Liberec pro
nečinnost.
Výsledek – žádný! Nikdo dívce nechtěl pomoci. Všem v Lbc OSPODU a u soudu to bylo jedno!
Víte, jak pro mne bylo hrozné vidět, jak dítě trpí? Ředitel ZŠ na mne několikrát křičel, že musím přepsat zprávu
pro soud, že kvůli mně nepřijde dívka o milovanou maminku. Musela jsem lhát. Kriminálka mě dokonce pozvala na výslech,
kde bylo řečeno, že v naší škole je cenzura. Raději jsem letos ukončila pracovní poměr a jsem bez
zaměstnání.
Věřte, že naše snaha byla obrovská, ale neustále jsme naráželi na nezájem Lbc OSPODU. Proto jsme poslední 2 roky
nebyli tak „akční“. Jen zpovzdálí jsem sledovala, jak dítě hubne, jak se neusměje, jak chodí v oblečení a obutí z 1.
třídy. A hlavně, jak je „zpracovaná matkou“. Kdybyste viděli, jak u tatínka rozkvetla… jenže, její utrpení pokračuje.
Matka na ni čeká před školou, kde ji před dětmi (i vyučujícími či rodiči) ponižuje. Jsem opravdu šťastná, že olomoucká
st. zástupkyně vše nechala vyšetřit a jediná dívce pomohla. Díky, díky, díky!
Teď jen doufat, že si začne užívat dětství, lásky, štěstí, kamarádů, výletů a hlavně normální rodinné pohody. A
bude schopna vychovávat své děti s laskavostí a pochopením, které ona neměla. Děkuji, že jste! Že existuje Fond
ohrožených dětí! Několikrát jsem byla osobně na Lbc OSPODU. Ale jak to bývá, každý rok se tam měnily sociální
pracovnice. Díky té třetí jsem byla já i sousedé vyslechnuta PČR před třemi roky. Na můj popud přišla PČR i do školy a
vyslechla dívku před ředitelem školy. Výslechy i z chování dítěte bylo potvrzeno, že je týrané. Tenkrát mi pracovníci
PČR řekli, že podávají návrh na odebrání dívky matce. Ale také mě upozornili, že záleží na OSPODU, jak se k tomu
postaví. Podruhé jsem byla vyslechnuta letos v srpnu před PČR z Olomouckého kraje. Na FOD jsem se obracela pouze
e-mailem, když dívka byla v 1. třídě a opravdu už nevím, kdo mi poradil. Moje snaha byla tak velká, že jsem se dostala
až k liberecké státní zástupkyni pro děti a mladistvé. I ona doporučovala psát (i anonymně) na PČR nebo rovnou na st.
zastupitelství. Ve výsledku to však nemělo žádný účinek. Dívka dnes chodí do 6. třídy na té samé škole, i když byla
přijata na osmileté gymnázium. Je velice šikovná a chytrá. Takové děti je radost učit! I mně velice vadí, že ti, kteří
pochybili, jsou vlastně „v pohodě“. Nic se jim nestalo. Pan ředitel stále zametá problémy pod koberec a neváží si
dobrých učitelů.
Můj e-mail klidně použijte. A myslím, že by se mělo mluvit VELICE NAHLAS nejen o práci OSPODU, ale i o
zodpovědnosti škol za zprávy pro tyto instituce. Stále si myslím, že kdybych mohla psát pravdu o jednání a chování
matky dítěte, nemuselo by utrpení dívky být tak dlouhé.
Dívka nesměla 5 let chodit ven mezi děti. Stále ji matka vydírala (jestli mě nebudeš na slovo poslouchat, dám tě
tátovi a ten ti hrozně ublíží. Jedině já tě miluji… atd.)
Milá paní Vodičková, jestli můžete, vše uveřejněte a podejte stížnost na všechny. Ale říkám si, když nepomohlo naše
trestní oznámení na OSPOD Liberec, je nějaká jiná možnost?
Děkuji moc za váš zájem a za to, že jste dívce pomohli.
Z Liberce zdraví Zorka Blažková
