Dne 22. 2. 1999 v 17.30 hod. vyzvedla sociální asistentka naší ostravské pobočky ze záznamníku anonymní vzkaz, který upozorňoval, že v jednom bytě jsou čtyři děti ve věku od čtyř do deseti let již týden samy. Protože se nepodařilo kontaktovat sociální pracovnici OPD, požádala o pomoc Policii ČR, která ochotně vyhověla. Ještě téhož dne společně navštívili byt. Sousedka sdělila, že již týden jsou děti v bytě pravděpodobně jen s hluchoněmou babičkou, žebrají o peníze a nechodí do školy. V bytě byla s dětmi skutečně jen invalidní babička, otec se již týden nacházel v nemocnici a matka děti opustila. V bytě byl nepředstavitelný nepořádek, odpojená elektřina, haldy mokrého a zapáchajícího oblečení. Pětiletý chlapec jedl rýži namočenou ve vodě a dva starší chlapci suché neuvařené špagety. Dětem byla ihned zajištěna krizová lůžka. Otec po návratu z nemocnice vše uvedl do pořádku a během několika dnů se děti vrátily domů. Byl podán návrh na dohled.
