Šestnáctiletá zdravotně postižená Dana byla na první pohled nápadná svým velmi smutným a ustrašeným výrazem a ubohým oblečením. Neuměla se smát a téměř nekomunikovala. Neměla kamarády a ve zvláštní škole, kam docházela, se často stávala terčem posměchu až šikany. Život se pro ni stal těžko snesitelným. Až do té doby, než se s ní skamarádily dvě stejně staré dívky z pěstounské péče, které se zúčastňují akcí FOD. Krátce nato se jim Dana svěřila, že otec ji často bije. Společně přemýšlely, jak jí pomoci. Za pár dní vzaly věci rychlý spád. Otec dceru po návratu z práce opět zbil - za údajnou ztrátu vodítka na psa. Dana v sobě nyní našla sílu vzepřít se dalšímu týrání a utekla za svými kamarádkami. Ty s ní okamžitě zašly na pohotovost a druhý den i na OLR, za což je dětská lékařka velmi pochválila. Z její zprávy vyjímáme: "16.6.1998 surově zbita svým otcem. Na obličeji rozsáhlý edém nosu, dle sdělení pacientky po úderu pěstí, na zádech v bederní krajině a na pažích čerstvé podlitiny po úderech řemenem. Z LPS byla dívka odeslána pro úraz nosu na ORL - dg. zhmoždění nosu. Z rozhovoru s pacientkou vyplynulo, že je fyzicky týrána již dlouhodobě, více prý od jejích šestnácti let. Někdy pro nějaký prohřešek nedostane najíst. Případ je o to smutnější, že se jedná o dívku se závažnou anamnézou (DMO, opožděný vývoj řeči, psychomotorická retardace, skoliosa páteře)". Dívka se odmítla vrátit domů a celá se rozzářila, když pěstounka vyhověla žádosti svých dětí, aby Dana zůstala u nich. Druhý den se oba rodiče domáhali vrácení své dcery i přes Policii. Ta se však ztotožnila s naším názorem, že jde o jednání v krajní nouzi, protože každý je povinen zabránit týrání dítěte. Jestliže se dívka (navíc již téměř zletilá) odmítá ze strachu vrátit domů, nelze ji k tomu násilím nutit. To tím spíše, že nedávno se dokonce pokoušela vyskočit z okna, v čemž jí zabránila matka. Následující úřední den jsme s Danou zašli na sociální péči a doporučovali svěření dívky do rodiny, která jí poskytla útočiště. OPD toto řešení považovalo až za krajní s tím, že předtím učiní pokus o sanaci rodiny. Protože se Dana stále odmítala vrátit domů, po prošetření v rodině OPD rodičům doporučilo, aby současnou situaci zatím akceptovali , neboť jinak by jim stejně musela být odebrána. Rodiče s dcerou objednali na psychologické vyšetření. Po deseti dnech se Dana vrátila domů, když rodiče souhlasili s podmínkou OPD, že dceři nebudou bránit dál se kamarádit s oběma děvčaty a že jí dovolí navštěvovat rodinu, která jí poskytla azyl . Bylo totiž zjištěno, že mezi Danou a matkou jsou silné citové vazby a otec pod hrozbou zahájeného trestní stíhání přislíbit zdržet se jakýchkoli trestů. S Danou jsme byli dlouho v kontaktu a s radostí můžeme konstatovat, že úplně rozkvetla. Umí se smát, nabyla na sebevědomí a dokonce i její oblečení se nyní zcela vyrovná jejím vrstevníkům. Kéž by všechny týrané děti našly ve svém okolí podobné kamarády !
