Naše pobočka v Táboře byla orgánem péče o dítě sousedního okresu přizvána ke spolupráci ve věci tříleté holčičky s tím, že sousedé nahlásili Policii podezření z týrání a zanedbávání dítěte, ale ta po prošetření věc odložila. Přitom ze shodných výpovědí sousedů vyplývaly skutečnosti, které by měly odůvodňovat okamžité zahájení trestního stíhání a odebrání dítěte. Podezření z týrání a zanedbávání holčičky potvrdilo i naše podrobné šetření. Ve školce jsme zjistili, že matka vodí Terezku vždy plačící a s křikem, neumytou, zanedbanou, s prosáklou zapáchající plínkou. Uklízečka nebo učitelky ji denně musejí umýt a převléct. Matka je žádala, aby v případě, že se počůrá, ji dali za trest klečet. Terezka je ve školce velice ráda a domů se jí nikdy nechce. Sousedé shodně uvádějí, že v denních i nočních hodinách je z bytu velmi často slyšet nářek holčičky, je to velmi intenzivní pláč. Matka na dceru stále křičí a nadává jí nevybíravými slovy. Když si matka myslí, že ji nikdo nevidí, je na ni velmi hrubá a sprostě jí nadává. Když se ale na ni někdo dívá, je na dceru milá. Holčičku nechává hrát si samotnou necelé dva metry od kolejí, kde často jezdí i rychlíky. Nadává jí do krav, debilů i dalšími hrubými výrazy. Často ji fackuje a bije přes hlavu a ruce i za banální přestupky, např. že se umaže nebo nestojí přesně tam, kde jí matka přikáže. Ihned jsme se zkontaktovali s otcem a jeho matkou a zjistili jsme, že babička má vhodné podmínky pro to, aby o Terezku pečovala a že si to velmi přeje. Proto jsme OPD předali výsledky našeho šetření a doporučili vydání předběžného opatření na svěření Terezky do její péče. Tak se i záhy stalo. Rozhodnutí urychlilo jednání matky, která na OPD vyhrožovala, že i s Terezkou skočí pod vlak.. A tak k naší velké radosti Terezka již od 4.5.1999 žije spokojeně u své babičky. Ta jí teď vynahrazuje to, oč byla u matky ochuzena.
