Fond ohrožených dětí

Našli jsme pěstounskou rodinu pro dva poloromské sourozence světlé pleti ve věku 6 a 7 let. Šestiletý Julius je milý chlapec, u něhož se při přijetí do Klokánku výrazně projevovala citová deprivace a značné vývojové opoždění. Díky intenzivní péči se Julek ve všech svých schopnostech velmi zlepšil. Chlapec potřebuje logopedickou péči. Sedmiletá Nikolka je velmi milá, vstřícná, snaživá, komunikativní a sociálně zdatná holčička. Stejně jako její bráška byla při přijetí do Klokánku značně opožděná, ale díky individuální péči došlo k výraznému posunu i v jejím vývoji. Matka děti občas navštěvovala, poslední dobou ale zájem neprojevuje. Obě děti se do nové rodiny těší.


Milující maminku – pěstounku a dva brášky našli v rodině dva sourozenci majoritního etnika z Klokánku. Čtyřletá Kristýnka je pohodová, veselá a šikovná holčička, o vše se ráda podělí s ostatními, ráda si hraje s Legem, na školu, ráda si prohlíží knížky se zvířátky, miluje  cestování, ráda poslouchá písničky a tancuje podle nich. Třináctiletý Lukáš je velmi milý, klidný, trpělivý, snaživý a ohleduplný chlapec. Je spíše tichý a uzavřený, bez jakýchkoli výchovných problémů. Hezky si hraje se svou mladší sestrou. Rád vyrábí různé předměty ze dřeva a kartonu, hraje společenské hry a hry na počítači, čte a poslouchá hudbu. Navštěvuje základní školu speciální, kde velmi dobře prospívá. Mezi oběma sourozenci jsou pevné citové vazby. Děti navštěvuje občas matka a babička, na návrat do vlastní rodiny však nemají šanci. Dostanou šanci na rodinu náhradní?


Klidné, laskavé zázemí v pěstounské rodině našla šestiletá Lucinka majoritního etnika z Klokánku. Lucinka navštěvuje MŠ s logopedickou péčí. Má diagnostikován syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou a opožděný a nerovnoměrný vývoj. Přesto zaznamenává velký pokrok zejména v rozvoji řeči a celkové orientovanosti. Při výchově je třeba uplatňovat metody, určené pro děti s ADHD. Lucinka má zájem o vše nové, je vstřícná, ráda si hraje. Rodiče se o ni nezajímají.


Milující rodinu jsme našli i pro dvě romské sestřičky: patnáctiměsíční Marušku a o rok starší Petrušku. Maruška je roztomilá a šikovná holčička vývojově v mezích normy. Ve stejném kojeneckém ústavu byla umístěna i její sestřička Petruška. 
 
 
 Pohodovou rodinnou atmosféru si užívají dva sourozenci majoritního etnika - třináctiletý Daniel a sedmnáctiletá Michaela. Daniel je velice citlivý, jemný, snaživý a nadaný chlapec, mezi dětmi je oblíbený. Rád staví stavby z Lega, velmi hezky maluje. Hraje fotbal a florbal, dochází na turistický kroužek. Jeho koníčkem je hraní a imitování pohádkových a filmových postav. Získal druhé místo v soutěži „Princ a princezna české pohádky“. Do školy se pečlivě připravuje.Michaela je velice rozumná, klidná, přátelská, spolehlivá a komunikativní dívka. Navštěvuje Střední průmyslovou školu dopravní. Škola ji baví, denně se připravuje. Ráda pomáhá „tetě“ při vaření i jinak. Obě děti k sobě mají pevný vztah a touží po nové rodině. Z vlastní rodiny se o ně nikdo nezajímá.


Velmi spokojená mezi novými sourozenci je čtrnáctiletá Rebeca, dívka černošského etnika. Přejeme jí, aby v nové rodině konečně našla klidné zázemí a milující rodiče. 


Šťastný v nové rodině je šestiletý Štěpánek, kterému bude velmi prospívat stabilní rodinné prostředí. Je to milý, bezprostřední a důvěřivý chlapec. Navázal hezký vztah s pečujícími tetami, dobře reaguje na důsledný a citlivý přístup. Umí se na dlouhou dobu sám zabavit a hezky si hrát. Za dobu pobytu v Klokánku dosáhl velkého pokroku, v současné době má osvojeny základní společenské zásady. Potřebuje ještě logopedickou a foniatrickou péči. Má dobrou prognózu vývoje. Štěpánka nepravidelně navštěvuje matka.


Pěstounskou rodinu jsme našli i pro čtyři velmi šikovné romské sourozence z Klokánku – pětiletou Lauru, sedmiletou Marušku, devítiletého Patrika a jedenáctiletou Darinku. Laura dělá velké pokroky jak po fyzické, tak po psychické a sociální stránce. Je již zcela soběstačná v oblékání, při stolování i v hygieně. Maruška navštěvuje MŠ, kam chodí velmi ráda. Je to velmi živá, společenská, upovídaná a šikovná holčička. Ráda o sebe pečuje, snaží se být vždy upravená. Navštěvuje logopeda. Patrik je velmi tichý, málo průbojný, nekonfliktní a mírný chlapec. V ZŠ má výborný prospěch. Darinka je velmi komunikativní a živá dívka, v ZŠ má také samé jedničky. Potřebuje hodně pohybu, výborně kreslí, čte a vypravuje. Nikdo z vlastní rodiny se o děti nezajímá.


Nové rodiče našel i jedenáctiletý Dominik romského etnika z Klokánku. Je to zcela bezproblémový, velmi komunikativní a společenský chlapec. „Tetám“ rád pomáhá s vařením i s drobnými nákupy, které dokáže samostatně obstarat. Má výrazné taneční a pohybové nadání, navštěvuje kroužek hip hopu. Vyniká i v dalším zájmovém kroužku – tvořivých dílnách, kde se projevuje kreativně a vynalézavě. Má velmi pěkný vztah ke zvířatům. Chodí do místního útulku a půjčuje si pejska na procházky. Ve škole patří Dominik k nejlepším žákům. Velmi rád čte. Chtěl by studovat osmileté gymnázium. Vlastní rodina se o něho nezajímá. 


Milující rodiče a kamarádské sourozence našel v pěstounské rodině dvanáctiletý poloromský Toník, chlapec milé a přátelské povahy. Čte knížky, iniciativně se zajímá o přírodu, techniku, pročítá encyklopedie, o vše jeví zájem. U dětí i dospělých je nesmírně oblíben, má smysl pro humor a je velice milé, slušné a tiché povahy. Umí se ale i zdravě sebeprosadit. Přejeme mu v novém životě hodně štěstí.


Vlídné rodinné prostředí jsme našli pro pět sourozenců majoritního etnika ve věku  7, 6, 5, 3 a rok a půl. Sedmiletá Terezka je hodná holčička, velmi dobře usměrnitelná. Zakládá si na pochvale, těší se do školy, snaží se na ni dobře připravit. S chutí pomáhá „tetě“ v domácnosti. Snaží se získat pozornost a přízeň lidí ze svého okolí. Šestiletý Tomáš je učenlivý kluk, který se nadchne pro každou aktivitu. V současné době ho velmi baví plavání a jízda na kolečkových bruslích. Vůči sourozencům se staví do role jejich ochranitele. Pětiletý Petřík je mazlivý, nesobecký. Sám se nabízí, že s něčím pomůže. Snadno k někomu přilne, až moc důvěřuje lidem. Tříletý Daniel je na svůj věk velmi samostatný. Je to chytré a učenlivé dítě, které rádo pomáhá. Je vděčný za každou pozornost, když se mu někdo věnuje.  Lucinka je ve věku rok a půl velmi snaživá, rychle se všechno učí – mluvit nebo zpívat písničku, udržovat hygienické návyky. Je to hodná a veselá holčička. Všechny děti jsou zdravé, trpí jen na častější infekci dýchacích cest.


Rodinné prostředí jsme našli pro čtyři poloromské hodné a chytré sourozence ve věku 10, 8, 6 a 4 roky. Desetiletá Caroline je přemýšlivá, citlivá, starostlivá, dobrosrdečná, a pracovitá dívka. Ráda je užitečná, ráda pomáhá „tetě“ v Klokánku. Je introvert, moc kamarádek nemá. Cítí odpovědnost za své mladší sourozence, ráda si hraje s malými dětmi, tancuje, čte. Baví ji výtvarné tvoření. Má malé sebevědomí, ačkoliv je moc šikovná a chytrá. Na pololetním vysvědčení měla jen tři dvojky. Nejhůře z celé čtveřice snáší odloučení od matky. Je psychicky vyrovnaná, schopná zvládat stresové situace. Osmiletá Kristýna je veselá, čiperná, upovídaná holčička, která nezkazí žádnou legraci. Je bystrá, školu zvládá s přehledem. Je ráda středem pozornosti, dobře navazuje kontakt s dětmi. Baví ji veškeré pohybové aktivity /sport, tanec/. Je dobrosrdečná, pracovitá – ráda pomáhá dospělým. Kristýna je pracovitá, samostatná, autoritu respektuje. V kolektivu je oblíbená, myslí na druhé. Šestiletý Nikolas je milý, spíše nesmělý, zvídavý, bystrý kluk. Je ale také citlivý, stydlivý a bojácný. Je vděčný za pozornost a projevy lásky od dospělých. Rád si kreslí a hraje s mašinkami nebo auty. Celkový intelekt je v pásmu průměru. Potřebuje logopedickou péči. Čtyřletý Pavlík je veselý, bystrý, učenlivý chlapec. Vydrží dlouho si hrát sám, ale i s ostatními. Není konfliktní, je klidný, samostatný, bezproblémový. Se sourozenci má hezký vztah. Úroveň dosavadního vývoje odpovídá věku, vývoj probíhá rovnoměrně.O děti se nikdo z rodiny nezajímá. 


Všechny děti potřebují péči rodiny, která bude moci naplnit jejich citové potřeby. Vyžadují laskavý přístup s vřelým přijetím.  Náhradní rodinu jsme našli pro tříletého chlapce majoritního etnika. Toník je snaživý a učenlivý chlapec, který i přes opožděný psychomotorický vývoj dělá v Klokánku pokroky. Narodil se s postižením dolních končetin /DMO, spastická diparéza./ Aktuálně nechodí, hbitě se pohybuje lezením, snaží se stavět na nohy, s oporou ujde pár kroků.  Je rád v dětském kolektivu, ke hře upřednostňuje spíše mladší děti, dokáže si ale hrát i se staršími. Toník je hravý kluk, moc rád poslouchá hudbu, má rád vláčky a zvířátka. Baví ho i plavání.  Rodiče podepsali souhlas s adopcí,mohl by být i osvojen. V Klokánku Toníka nikdo nenavštěvuje. 


Pěstounskou rodinu jsme našli pro dva sourozence majoritního etnika - roční holčičku a dvouletého chlapce. Dominik je hbitý, usměvavý chlapec, vždy plný energie a odhodlání. Je zvídavý, velmi rád napodobuje všechny kolem sebe. Občas je trochu tvrdohlavý a impulsivní. V Klokánku udělal velký pokrok, v současné době nemá problém s respektováním autority. Je spokojený, když se mu věnuje pozornost. Pro jeho rozvoj mu prospívají jasná a jednoduchá pravidla, možnost nápodoby, trpělivý a klidný přístup. Pro Dominika by byl vhodnější manželský pár, kde bude mít mužský i ženský vzor. Terezka je milá holčička, která má ráda společnost druhých lidí. Její aktuální psychomotorický vývoj je rovnoměrný a pohybuje se v pásmu normy. Je pravděpodobné, že děti budou v budoucnu právně volné.


Milující tátu a mámu  jsme našli pro dva sourozence majoritního etnika: 
Desetiletý Dominik je velmi citlivý chlapec, má rád sport, hraje florbal. Má hudební nadání, navštěvuje pěvecký sbor školy a velmi pěkně tancuje. Rád sleduje televizi, hraje s ostatními dětmi v Klokánku společenské hry a s chutí pomáhá tetě v kuchyni. Rád chodí i na ryby. Často vyhledává pozornost dospělých a pohlazení tety, je vděčný za každou pochvalu. Byla u něho diagnostikována ADHD, užívá léky. Devítiletá Kristýnka je velmi zručná, ráda maluje, modeluje, vyrábí z papíru. Vyhledává pomoc tetě při vaření a pečení. Má velkou fantazii, ráda si hraje na princezny. Byla u ní též diagnostikována ADHD, užívá léky. Stejně jako bráška vyhledává pozornost tety.      Matka dala souhlas s pěstounskou péčí, o děti se nezajímá ani ona, ani nikdo jiný z rodiny. Obě děti potřebují pozornost a péči dospělé osoby, se svými vrstevníky někdy rivalizují. Náhradní rodina by mohla mít dospívající dítě, které by bylo sourozencům vzorem, vhodná by byla i rodina, která má malé dítě /miminko/. K malému dítěti sourozenci pociťují ochranitelské sklony.       


Pěstounskou rodinu jsme našli pro osmiletou modrookou blondýnku Marušku.        Maruška byla přijata do Klokánku se značnou deprivací. Od doby přijetí udělala velký pokrok, stále má ještě opoždění ve vývoji řeči, byla diagnostikována LMR. Nyní je to zvídavá holčička, která s dětmi i tetami dobře vychází. V bytě ráda pomáhá tetě s vařením, úklidem, zvláště ráda peče. Nebrání se žádným výtvarným činnostem, ráda maluje, pracuje s modelínou, vystřihuje. Baví ji prohlížet knihy, má velký smysl pro humor, ráda zpívá, zkouší hrát na flétnu. Miluje děti, procházky, zvířata. Stále se učí novým věcem. Maruška je citlivé, učenlivé děvčátko, milé, laskavé, které potřebuje rodinnou péči, zázemí. Rodiče byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti.


Pro devítiměsíčního romského Davídka jsme našli náhradní rodinu. Po zdravotní stránce má krční problém, který věkem ustoupí. Psychosomatický vývoj je t. č. v normě, pokračuje pomalejším tempem hlavně v hrubé motorice. Rád a často se směje, má rád společnost, rád se tulí a mazlí. Davídek je právně volný, může být osvojen.


Pěstounskou rodinu se nám podařilo najít pro holčičku a chlapce – tříletá dvojčata majoritního etnika. Milánek je drobné postavy, psychomotorický vývoj je u něho opožděný, hlavně v řeči. Je nutná intenzivní péče, nejlépe v individuálním kontaktu. Lucinka je klidná, dobře spolupracuje. Psychomotorický vývoj odpovídá normě.


Pěstounskou rodinu jsme našli pro pětiletého chlapce majoritního etnika. Ládík se narodil s cystickou fibrózou. Musí proto provádět inhalace, rehabilitovat, dodržovat zvýšená hygienická opatření, užívat léky a pravidelně chodit na preventivní vyšetření. Navštěvuje MŠ, je to velmi čilý, zvídavý, bystrý, velmi komunikativní chlapec. Mluví v rozvitých větách, jen špatně vyslovuje některé hlásky. Rád poslouchá pohádky, rád pomáhá dospělé osobě, vyžaduje pro sebe pozornost. Z biologické rodiny se o něho nikdo nezajímá.


Velmi rychle se nám podařilo najít rodinu pro čtyřměsíční holčičku, která se narodila s Downovým syndromem a vývojovou srdeční vadou. Ta byla úspěšně operována, holčička se dobře zotavila, její zdravotní stav je dobrý. Budou nutné jen občasné kontroly u kardiologa.


Citlivou pěstounskou rodinu jsme našli Markétce, holčičce majoritního etnika, které bylo  1 a půl roku. Narodila se předčasně s nízkou porodní váhou. V důsledku toho a zanedbání péče byla při přijetí do Klokánku značně opožděná. V současné  době pozorujeme vývoj „skokem“, všechno se snaží „dohnat“. Psychologickým vyšetřením byl potvrzen významný posun pozitivním směrem, zejména v rozvoji hrubé motoriky a řeči. Její vývoj je stále mírně nerovnoměrný, ale díky péči a stimulaci, která je jí v Klokánku věnována, se daří některé vývojové nerovnoměrnosti postupně vyrovnávat. Opoždění je již znatelné pouze v oblasti jemné motoriky.Markétka je somaticky drobná, malá holčička, která je ale velmi milá, vstřícná a radostná. Bude potřebovat i nadále sledování neurologem a je třeba pokračovat v dané stimulaci, která jí velmi pomáhá.


Hostitelskou rodinu jsme našli čtyřleté romské Kačence s mentální retardací. V nové rodině je šťastná, doslova září. Rodina bude žádat o pěstounskou péči.


Hostitelskou rodinu má i sedmiletá romská mentálně opožděná holčička Anička. Do nové rodiny okamžitě zapadla, všichni v rodině ji mají rádi, takže velmi brzy podali návrh k soudu na svěření do pěstounské péče.


Moc spokojený je u pěstounů i dvanáctiletý romský chlapec David. Přejeme mu hodně štěstí.


Náhradní rodinu jsme našli tři romské chlapce - sourozence ve věku 7, 5 a 4 roky. Nejstarší je sedmiletý Marek. Je to živý a temperamentní, pozitivně naladěný chlapec statné postavy. Jeho řeč je ještě dětsky patlavá, ale slovní zásoba má dobrou úroveň. Mezi sourozenci se prosazuje především fyzickou silou, někdy ještě nedokáže dobře odhadnout její míru. Nejvíce ho baví pohyb s dětmi venku nebo pohádky v televizi. Chlapcovy rozumové schopnosti se pohybují v pásmu průměru, došlo k výraznému zlepšení a posunu schopností a dovedností vlivem kvalitní a systematické stimulace. Je zdráv. Pětiletý Filip je také temperamentní, pohledný kluk, projevuje se živě a neposedně, někdy ještě nezvládne oznámit potřebu. Učí se oblékat sám, ale ještě si plete přední a zadní stranu oděvu i pravou a levou botu. Byla mu provedena sanace chrupu a dostal zubní protézu, jinak je zdravý. Jeho psychomotorický vývoj je mírně opožděný, ale zlepšuje se. Je velmi pohybově zdatný a má veselou a živou povahu. Čtyřletý Adámek je trpělivý, vytrvalý, učenlivý a vnímavý. Oproti sourozencům je klidnější povahy, ale dokáže se také prosadit, pokud je třeba. Rád se mazlí, ale umí si hrát i sám. Na spaní má ještě pleny, snaží se sám se obléci i obout, což se mu daří pouze s pomocí "tety". Psychosomatický vývoj se posunuje stále dopředu, ale je třeba jej nadále stimulovat, aby se plně rozvinul jeho potenciál.


Pěstounskou rodinu jsme našli pro jedenáctiletého blonďatého Mirka. Je to velice aktivní chlapec, který rád vyhledává sociální kontakty. Je pohybově nadaný, má rád sport. S oblibou    dělá druhým radost nejrůznějšími výrobky a obrázky. Na základě nepříznivých životních událostí v dětství je citově deprivován, z toho důvodu je pro něho důležité časté oceňování a citlivé a láskyplné výchovné vedení. Přestože je v Klokánku spokojený, s pečujícími tetami a dalším personálem navázal blízký vztah, mluví často o tom, že si přeje mít rodinu a "někam patřit". Jeho snem je, aby rodina měla aspoň nějaké zvíře, nejlépe psa. Důležité pro Mirka je mít mužský vzor - rodina by měla být úplná, mohla by mít další děti. Pěstounská rodina by měla umožnit kontakt s matkou.


Pěstounskou rodinu jsme našli i pro dva sourozence majoritního etnika, čtyřletou Kamilku a dvouletého Pavlíka. Kamilka je velmi šikovná, chytrá holčička, miluje pohádky a zájem o svou osobu. Za laskavý přístup se dokáže odměnit velmi milým a bystrým chováním. Je upovídaná, moc ráda zpívá a recituje. Pavlík je dítě s chronickými záněty průdušek, bývá často nemocný. Přesto je to velmi pozitivně naladěný chlapeček, který si získá srdce snad každého, kdo jej vidí. S úsměvem na tváři stále povídá a zajímá se o všechno nové.      


Milující náruč v pěstounské rodině našla pětiletá romská holčička. Sidonka je krásná, okatá holčička, která velmi hezky a zřetelně mluví, je hravá a šikovná.Matka se o ni nezajímá, v Klokánku ji nenavštívil nikdo ani ze širší rodiny. 


Pro dvanáctiletou Pavlínku už jsme našli náhradní rodinu. Zatím dochází na hostitelské návštěvy, náhradní rodina ji ráda přijme do pěstounské péče. Pavlínka má velice citlivou povahu, je velmi vnímavá a snaživá, tichá, až stydlivá. Ráda pomáhá tetě v Klokánku při domácích pracích. Umí uplatňovat svůj vliv na ostatní a získávat jejich důvěru. Je schopná intenzivního prožívání, umí strávit příjemné chvíle, být uvolněná a spokojená. Má schopnost estetického cítění a vnímání, touží po obdivu a uznání.       Od září 2010 navštěvuje osmileté prestižní gymnázium, kde je velmi spokojená. Přes týden je tam v internátě, případná pěstounská péče by byla vlastně v režimu hostitelské péče. I tak by bylo rodinné prostředí pro Pavlínku velkým přínosem. Měla by ráda občasný kontakt se svou matkou.


Dominika už se dočkala a našla rodiče, u kterých je jí moc dobře. Osmiletá Dominika snědší pleti s diagnózou LMR, vrácená z neúspěšné pěstounské péče. Přes složitá traumata je šikovná holčička s velmi pěkným společenským chováním. Potřebuje řád, málo změn. Navštěvuje speciální školu. Ve vývoji má rezervy, může se ve výkonu zlepšovat.


Pěstounskou rodinu  jsme našli pro čtyřletého Štěpánka, chlapečka majoritního etnika, který se narodil s těžkým genetickým onemocněním. Prognóza jeho vývoje je nejistá, psychomotorický vývoj je výrazněji požděn. Sám leze po čtyřech, vyleze na gauč, jí lžičkou, od narození rehabilituje, má trvale pleny. Je milý, rád se mazlí, celkově je křehký, bude vyžadovat soustavnou péči a léčbu.      


Zkušenou pěstounskou rodinu jsme našli i pro právně volného poloromského Leonka s oboustrannou poruchou sluchu. Řečové opoždění je dáno sluchovým postižením a nedostatečně podnětným prostředím. Leonek je milý, šikovný, velmi bystrý. Při dostatečném přísunu podnětů, individuální práci a péči se jeho vývoj velmi rychle nastartuje i v těch oblastech, kde je ve svých čtyřech letech poněkud opožděn. Hodně štěstí u nových milujících rodičů!      


Milující náruč u nových rodičů našel i tříletý romský chlapec Erik, roztomilý, veselý chlapec. Vlivem sluchové vady je jeho psychomotorický vývoj opožděn o půl roku. Je též v péči ORL, logopedie, foniatrie a neurologie. Má rád společnost, cestování a procházky. Miluje vodu včetně každodenního koupání před spaním, jezdí do bazénu. Individuální péče, kterou tolik potřebuje, se mu už dostává v míře vrchovaté.      


Lásku nových rodičů si už užívá i šestiletá romská holčička Erika, jejíž schopnosti se nacházejí v pásmu lehkého podprůrměru. Při individuální péči však její vývoj půjde kupředu. Je nutné věnovat se holčičce hlavně v rozvoji řeči, vést ji k porozumění sociálních situací, kterým vzhledem k dlouhodobému pobytu v ústavní péči nerozumí. Je zdravá, vážněji nestonala, má jen problémy s obratností díky oční vadě, pro kterou nosí brýle. Ráda si hraje, je ochotná spolupracovat, ale často se nechá vyrušit okolními podněty.


Láskyplnou náruč náhradních rodičů a dvou sourozenců našel dvacetiměsíční Jakoubek, který se narodil s Downovým syndromem.


Ideální rodinné prostředí našli dva sourozenci:
Třináctiletý David je milý a hodný kluk, nejsou s ním žádné výchovné problémy. Rád pomáhá v domácnosti, je vděčný za každou pochvalu. Má velmi rád svou sestřičku, hezky o ní mluví, pečlivě se o ní stará. Dochází do základní školy praktické, kde velmi dobře prospívá. Pětiletá Brenda je velmi milé a šikovné děvče. Udivuje svou šikovností a velmi dobrou slovní zásobou. Navštěvuje MŠ zaměřenou na vady řeči a moc se jí tam líbí. Ze školky umí velké množství básniček a říkanek.       


Láskyplnou náruč náhradních rodičů našla šestiměsíční Anička s Down syndromem, v Klokánku velmi dobře prospívala. Je to zdravá, spokojená holčička, jejíž zralost a motorický vývoj odpovídá staršímu dítěti, než je její faktický věk. 


Pěstounskou rodinu jsme našli pro dvě sestřičky - sedmiletou Natálku a pětiletou Marianu. Doma na ně čekali už dva bráškové, kteří se stali jejich rytíři.


Pěstounskou rodinu již mají dva blonďatí kluci ve věku 9 a 8 let. Než chlapci přišli do Klokánku, měl oba v péči dědeček, který se o ně pro zdravotní potíže už nemůže starat a který by chlapce rád i v budoucnu občas navštívil. Devítiletý Roman v málo podnětném prostředí citově strádal, nyní je  vděčný za věnovanou pozornost. Má velký potenciál pro další rozvoj. Navštěvoval MŠ pro děti s vadami řeči, teď chodí do  základní speciální školy praktické. Je zvídavý, rád kreslí, vystřihuje, rád hraje pexeso. Pohybově je velmi zdatný. Pomáhá při vaření, kamarádí se spíše s mladšími dětmi, někdy je lítostivý, přecitlivělý. Osmiletý Jirka s rozumovými schopnostmi v pásmu širší normy, s vadou řeči, pohybově aktivní, temperamentní, výchovně dobře ovlivnitelný. K dospělým je vstřícný, snadno jej lze motivovat povzbuzením a pochvalou. Rád se mazlí, hraje si s autíčky, rád hraje fotbal, jezdí na koloběžce. Začal chodit do ZŠ, ale potřebuje pomalejší tempo výuky, pravděpodobně bude přeřazen do ZŠ speciální.  


V Klokánku čekali na pěstounskou rodinu i dva sourozenci majoritního etnika:  desetiletá Sandra a čtyřletý Patrik. Děti byly vráceny z neúspěšné pěstounské péče. Velmi těžce a dlouho se s tím vyrovnávaly. Ani jedno z dětí nemá větší výchovné problémy. Rodiče se o ně přestali zajímat, Sandra měla pocit, že je na světě nikdo nemá rád, že je nikdo nechce. Teď už je však dobře, děti našli svoje štěstí. Sandra je milá, jemná, tichá, citlivá  a příjemná, spíše uzavřená dívka. Je úzkostnější povahy, umí být trpělivá, spíše potlačuje své pocity. Potřebuje povzbuzovat, často chválit, je třeba jí vytvořit klidné a harmonické rodinné prostředí. Těší se do pěstounské rodiny, velice touží po pozornosti a lásce dospělé osoby. Její intelektové schopnosti jsou v normě, školní prospěch je průměrný. Patrik je milý chlapeček mírné povahy, hodný, rád pomáhá, ochotně uklízí. Jeho rozumové schopnosti jsou zcela v normě, odpovídají věku a vyvíjejí se rovnoměrně. Lehké opoždění přetrvává v úrovni výslovnosti, slovní zásoba je dobrá. Je zdravý a fyzicky zdatný úměrně věku. Má pěkný vztah k Sandře i k ostatním dětem.


Pěstounskou rodinu se podařilo najít pro tři romské sourozence ve věku 4, 3. a 2 roky, umístěné v Klokánku.  Všechny děti jsou hodné, zdravé, bez výchovných problémů. Naštěstí žádné z dětí netrpí vážnými deprivačními obtížemi. Nejstarší z dětí, čtyřletý David je šikovný, pozorný, kamarádský, uctivý a slušný. Má rád videohry a hry na hřišti. Jeho psychomotorický vývoj je v normě, problém je jen s občasnou enurézou. Tříletá Kristýnka je velice mazlivá, společenská a  usměvavá, na svůj věk moc šikovná a psychosomaticky vyspělá. Je to velká parádnice, každého si získá šibalskýma očima a vždy dobrou náladou. V jídle není vybíravá - sní úplně všechno. Dvouletý poloromský Leošek se učí chodit, říká první  slůvka.  Je to aktivní dítě, psychomotorický vývoj je v normě. Rád se mazlí a moc rád jí - není vybíravý, dokáže spořádat velké porce. Držme palce dětem  i jejich novým rodičům, děti budou jejich péči a lásku opětovat a mnohonásobně ji vrátí.


Rodinné zázemí našlo i šest romsko-vietnamských sourozenců, velmi hodných, neproblémových a milých dětí. Matka ani otcové se o ně žádným způsobem nezajímají, takže už byl podán návrh na vyslovení nezájmu. Nejmladší ze sourozenců je tříletá Vaneska. Když přišla od matky, byla smutné miminko, teď je z ní milá a bystrá holčička, jevící o vše kolem sebe velký zájem. Všeho si všimne, vše registruje, je neuvěřitelně bystrá. V noci má ještě pro jistotu pleny, přes den už ne.Čtyřletý Jiřík je roztomilý, usměvavý chlapeček, který miluje kresleného Krtečka. Rád si prohlíží knížky a miluje, když mu teta čte. Občas si přiběhne k tetě pro pusu na tvář, a když ji dostane, spokojeně odběhne pokračovat ve hře. Občas špatně vyslovuje, ale jinak je velmi šikovný a učenlivý. Má velmi milou povahu, je stále dobře naložený, přátelský. Šestiletý Vasil  je oblíbenec všech, sluníčko a miláček všech dětí i dospělých. Je stále klidný a nad věcí, rozvážný, nikam nepospíchá. Jeho klidná povaha působí blahodárně i na ostatní. Navštěvuje logopedii a MŠ. Sedmiletá Anička je velmi rozumná a učenlivá holčička. Má vážnější, přemýšlivou povahu, je velmi rozumná a ochotná pomáhat. O věci kolem sebe jeví zájem, hodně si pamatuje a dokáže analyzovat. Hezky kreslí a ráda se věnuje ručním pracem, na které se dokáže dlouho soustředit. Navštěvuje MŠ – přípravnou třídu před nástupem do školy. Devítiletá Sára vyžaduje neustále pozornost a tělesný kontakt. O své místo na slunci neustále bojuje, ale pokud ho dosáhne, odvděčí se neuvěřitelně milou a vstřícnou povahou, krásným úsměvem a ochotou. Velmi dobře se učí básničky, dobře počítá. Ostatní jí jde hůř, navštěvuje 2. třídu speciální školy. Umí si získat přátele mezi dospělými – např. ve školní jídelně se stala miláčkem personálu a tak dostává něco navíc. Dvanáctiletá Markéta navštěvuje 5. třídu ZŠ a dobře se učí. Je velmi pracovitá, snaživá a ochotná. Pomáhá s domácími pracemi, ráda vaří, zpívá a tancuje. Navštěvuje kroužek vaření, minulý rok závodně tancovala. Je čestná a pokud občas „přestřelí“, přijde se omluvit. Ráda se pěkně obléká, je úzkostlivě čistotná. Má milé vystupování, je vlídná k sourozencům. Sára s Markétou občas jezdí na návštěvu k babičce.


Konečně se podařilo najít rodinu pro tři romské sourozence ve věku 5, 6 a 8 let. Osmiletá Justina je pečlivá, ochotná, usměvavá, komunikativní, má ráda pohyb a písničky, hraje si spíše sama, ale ráda pomáhá tetě.  Do základní školy chodí s radostí. Občas se staví do role "matky" a usměrňuje  dva mladší sourozence. Bývá k jejich chování kritická. Šestiletý Michal nastoupil do první třídy praktické školy. Je velmi hravý, hyperaktivní, je nutné se mu individuálně věnovat, potřebuje mít připravený program. Poté, co začal užívat léky na zklidnění, je podle hodnocení tety "zlatý". Pětiletý Filípek chodí do MŠ. Je to živý, zvídavý, neposedný a společenský kluk. Vývojově je zcela v normě. Děti jsou zdravé a do nové rodiny už z Klokánku odešly.


Náhradní rodinu se podařilo najít i pro čtyři právně volné, blonďaté sourozence, umístěné v Klokánku. Desetiletý Daniel je sledován na ušním oddělení ORL, v důsledku toho se nesmí při koupání potápět. Třetí třídu ZŠ ukončil jen s třemi dvojkami, chodí hrát 2x týdně fotbal. Je to milý, bystrý chlapec, zdvořile a slušně vystupuje. Má nadprůměrný intelekt, výtvarný talent, hudební a pohybové vlohy. V nepoměru k tomu se objevila dysgrafie a dysortografie, je levák. Z původní rodiny si přinesl emoční deprivaci a určitou míru úzkostnosti. Devítiletý Milan je sledován na očním oddělení, nosí brýle. Na zklidnění bere léky. Druhou třídu ukončil ZŠ ukončil jen s jednou dvojkou, jinak měl samé jedničky. Je podobně jako Daniel nadprůměrně inteligentní, učenlivý, vyniká v úrovni logického úsudku a schopnosti uplatnit své myšlení v neznámých situacích. Z původní rodiny si přinesl emoční deprivaci, přetrvávají projevy deprivačního syndromu, vyhledává blízkost dospělého i fyzický kontakt, je velmi milý, mazlivý, ale potřebuje mít dospělého jen pro sebe. Pak s ním nejsou problémy, velmi dobře reaguje na pochvalu a pozitivní ocenění. Náhradní rodina by mu měla dát bezpodmínečnou lásku, v rodině by neměly být další děti, hlavně ne chlapec stejného věku. Potřebuje nastavit pevné hranice. Sedmiletý Pavel trpí na opakované bronchitidy. Pavel začal v září chodit do 1. třídy ZŠ. Chodí hrát 2x týdně fotbal. Pavel je mile dětský, tichý, zvídavý, poznání chtivý, dožaduje se stále nových dojmů. Je velmi citlivý, empatický a taktní, není schopen ublížit, raději křivdy v sobě tlumí. Intelekt je v pásmu vysokého nadprůměru, dominuje zejména schopnost sociální empatie, umění užít vědomostí v hypoteticky neznámých situacích, početní numerické i logické operace, je rozvinut náznak abstraktního myšlení. Do kreseb vnáší rozvinutou fantazii. Trpí nedostatečným citovým naplněním, mívá úzkostnější prožívání a pocity méněcennosti. Potřebuje mít blízkou osobu, dostávat od ní ochranu, lásku a jistotu, fyzický kontakt a přijetí. Tříletá Michalka je sledována na alergologii, na astma bere léky. Je temperamentní a velmi živá, preferuje pohybové aktivity, teď prochází obdobím fyziologického negativismu, někdy se vzteká. Michalka je komunikativní, učenlivá na básničky a říkanky, vyhledává fyzický kontakt, je samostatná v sebeobsluze. Rozumové schopnosti jsou vyrovnané, ve všech oblastech odpovídají normě, intelektový potenciál je značný a dále závisí na stimulaci a rozvoji, které budou Michalce poskytnuty v jejím dalším životě. Rodinu potřebuje mít tolerantní a citově vřelou, s pevnými hranicemi a výchovnými postupy, kde se bude cítit bezpečně a bude se moci optimálně rozvíjet.


Pěstounskou rodinu už mají dva poloromští sourozenci ve věku 5 a 3 roky. Děti mají velké citové vazby k sobě navzájem i k polorodé, už čerstvě dospělé sestře, která žije u svého otce. Se sestrou by měly být občas v kontaktu. Obě děti jsou zdravé. 
Pětiletá Terezka je usměvavé, šikovné děvčátko. Umí různé říkánky, básničky a písničky. Je velice hodná, nejsou s ní žádné výchovné problémy. Její rozumové schopnosti jsou v pásmu normy. Tříletý Míša se pořád usmívá, je to milý a hravý chlapec s velkým zájmem o svět kolem něho. Při výchově je třeba rozvíjet řeč.Oba sourozenci už mají stabilní rodinu, která jim poskytne emociální zakotvení. 


Osmiletá Šárka je drobná,  uzavřená dívenka s brýlemi s diagnózou středně těžké mentální retardace a poruchami spánku, značně opožděná v jemné motorice a řeči, sama se obleče, vysvleče (je v tomto velmi důsledná), nají, jen s pitím má problémy – neudrží hrneček u pusinky, psychomotoricky instabilní, má zvýšené projevy afektivní lability, je v péči neurologa, psychiatra a očního lékaře. I ona už má svou mámu.


Rodinu jsme hledali a našli i pro:
Desetiletého Jakuba s ADHD syndromem, vázaného na domácí prostředí, nejistého z nereálných slibů matky. Z téhož důvodu má kolísavé nálady, obavy z budoucnosti, zvýšenou hladinu úzkosti. Má velmi dobrý dobrý vztah k učení, ke škole. Touží po ocenění, uznání, má výraznou potřebu opory. Devítiletou Natálku s diagnozou lehké retardace, stejně jako Jakub silně toužící po rodině, s tendencí k poruchám chování, kolísavým náladám, s lehkou tendencí k úniku do nemoci. Stejně jako Jakub má dobrý vztah k učení a k domácí přípravě na školu, ale do školy už moc ráda nechodí. Čtyřletého Michala, milého chlapce, mírně opožděného v důsledku zanedbání péče, s potřebou logopedické péče. Pěstouni akceptují kontakt s rodiči.      


Šestnáctiletá Adélka je energická, samostatná, spolehlivá, má hezký vztah k vychovatelkám i k dětem, je jim oporou i sluníčkem. V ZVŠ dosahuje výborných výsledků, velmi ji baví práce v kuchyni, zejména pečení. Má však silnou alergii na buky. Nyní už dává i přijímá radost u své nové pěstounky.


Pěstounskou rodinu jsme našli pro jedenáctiletou Jarušku, devítiletého Pepíka, dvanáctiletého Mirka s juvenilní polyartritidou a sourozence Dominiku a Denise ve věku pět a dva roky.


I jedenáctiletá blonďatá Editka už má  svou novou rodinu. Je to milá, velice citlivá a vnímavá holčička, s bohatým vnitřním prožíváním, ochotnou pomoci a snahou být užitečná v životě. Má pěkné vyjadřování, je hodná, šikovná a tvořivá. Ráda pomáhá při úklidu bytu a při péči o malé děti. V osobních věcech má občas ale nepořádek. Chodí do 5. třídy ZŠ, ve které měla dvě trojky. Zdravotně prospívá dobře, nosí brýle /na každém oku má O,5 dioptrie/ a rovnátka. Matka ji navštěvuje, Editka má ale reálný  pohled na svou současnou situaci, uvědomuje si, že si ji matka nevezme, a počítá s přechodem do pěstounské rodiny.  Nyní má citově vřelou pěstounku která jí věnuje co nejvíce pozornosti.


Desetiletá Patricie je milá, živá, samostatná a dobře spolupracující dívenka. Její psychomotorický vývoj je asi o rok opožděný, nejvíce v řeči, trpí enurézou. Jsme šťastní, že už má svou novou mámu.


Náhradní rodinu se podařilo najít i pro desetiletého Marka, chlapce tmavší pleti, jehož matka je Češka, otec Jordánec. Matka Markovi slibovala, že si jej bude brát domů na víkendy a brzy i nastálo, ale sliby nikdy nesplnila, nezajímala se ani o jeho zdravotní stav v době Markova pobytu v nemocnici. Chlapec nezájmem matky trpí. Marek je právně volný, oba rodiče byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti. Marek je velmi hodný, bezproblémový a i když je živější, je hodně šikovný a moc se snaží. Pomáhá i v kuchyni při přípravě jídla. Navštěvuje 4. ročník ZŠ a i když byl déle nemocný, dokázal si rychle doplnit učivo. Třídní učitelka Marka chválí. Třetí třídu ukončil s vyznamenáním, měl jen jednu dvojku z češtiny. Rád čte, brouzdá po internetu,  má všeobecný přehled, o vše se zajímá. Je velice inteligentní. má výtvarné nadání, jednou týdně navštěvuje keramické dílny. Rád se též účastní všech druhů sportu. Mezi dětmi je oblíbený pro svoji bezprostřednost a kamarádskou povahu.


Třináctiletý Pavel má rizikovou anamnézu. Rád pomáhá s domácími pracemi, hlavně v kuchyni při vaření, pečení i na zahradě. Rád  hraje počítačové hry, jezdí na kolečkových bruslích a na kole. Čte encyklopedie, navštěvoval keramický kroužek. Je komunikativní, milý, trochu úzkostlivý a menší emoční labilitou. Na novou rodinu se Pavel velmi těšil.


Blonďatá osmiletá Terezka právě začala navštěvovat první třídu speciální školy, zvládla by však i školu základní neboť je velmi bystrá, šikovná, rychle se učí. Paní učitelka ji chválila, že již při nástupu uměla některá písmenka. I přes své postižení, kdy je Terezka po dětské mozkové obrně nechodící, se snaží být samostatná, zapojuje se do různých činností, jak v domácnosti, tak i mimo ni. Ráda se zúčastňuje kulturních akcí, výletů, rekreací, též se zapojuje do prací v chráněné dílně. Je velmi oblíbená pro svoji kamarádskou a milou povahu, dobře komunikuje. Poslouchá písničky, pohádky, zpívá a cvičí. Je sledována na kardiologii, logopedii, ortopedii, neurologii a na očním. Přejeme Terezce a její nové rodině hodně štěstí.


Katce je deset let, chodí do speciální školy, připravuje se do ní ráda, učení ji baví. Je živá, temperamentní, upovídaná, nevydrží chvíli v klidu. Když je sama s „tetou“, snaží se být poslušná, je vděčná za pozornost a pochvalu. V kolektivu dětí se adaptuje hůře, má tendence prosadit se za každou cenu, je dráždivější, někdy jedná impulsivně. Dívka ráda skládá puzzle, baví ji pohádky a pobyt venku v přírodě. Nebývá nemocná, má však problémy s těžším oslabením zraku – v nejbližší době by měla podstoupit operaci očí kvůli šilhavosti. Rovněž navštěvuje logopeda kvůli špatné výslovnosti hlásek „r“ a „ř“. Pro dívku se podařilo najít zkušené, tolerantní pěstouny, kde jí bude věnována zvýšená pozornost motivovaná pochvalou, avšak současně takové, kteří jí dovedou nastavit i pevné hranice. 


Desetiletá Madlenka je romská holčička. Je to bezproblémová holčička, upovídaná, převážně pozitivně emočně laděná, spontánní, velmi šikovná, ráda pomáhá s domácími pracemi a věnuje se kreativním činnostem. Navštěvuje 3. třídu spec. školy s výborným prospěchem, v kolektivu dětí je oblíbená. Majda je spíše infantilní s nadměrnou fantazií, má velkou potřebu pozornosti a fyzického kontaktu s dospělou osobou. Nyní už se bude tulit se svou novou mámou a tátou.


Pěstounskou rodinu se podařilo najít i pro  desetilého Saduláha – chlapce bílé pleti. Chodí do zvláštní školy, kde má jedničky a dvojky. Do školy chodí rád, škola ho baví. V DD s ním nebyly žádné výchovné problémy, ve škole se však s dětmi pošťuchuje, a pokud ho vyprovokují, vše jim hned vrací. Nyní už ví, kde je doma. 


Osmiletý Jiřík a šestiletá Anetka jsou poloromští sourozenci světlejší pleti. Jiřík je drobný, spíše pomalejší, nesoustředěný, infantilní, je v péči neurologa a logopeda. Anetka je černovlasá černooká holčička, velmi živá, hůře se soustředí, je v péči logopeda. Teď už s ní jednotlivé hlásky trénuje nová máma.

---

Petr vzal svůj osud do vlastních rukou a napsal nám tento dopis. Dnes už novou rodinu má.
Můj příběh:
Jmenuji se Petr a jsem chovancem dětského domova. V dětském domově nemám žádné výchovné problémy. Je mi 15 let. Zhruba 7 let jsem žil v pěstounské rodině u vlastní tety a nevlastního strýce. Celých 7 let to v rodině fungovalo výborně, ale časem tato nálada ustala. Začalo to tedy menšími hádkami, ze kterých se stávaly větší. Snažil jsem se sebevíc, abychom si ještě promluvili, ale marně. Nakonec jsem souhlasil s odchodem do DDÚ a následně do dětského domova. Moc rád bych se dostal do slušné rodiny, která by byla ochotna si mě vzít do pěstounské péče. V této době podávám přihlášky na 2 střední školy. (Obchodní akademie a na SŠ – Management obchodu a služeb). Na obě školy jsem se dostal bez přijímacích zkoušek, díky dobrému průměru. Škola mi nedělá sebemenší problém, dá se říci, že mě hodně baví. Schází mi tedy hodně rodinné zázemí a city. 

Mé zájmy:
       Ze všeho nejvíc se věnuji škole, dále navštěvuji atletický oddíl. Věnuji se také sestavování počítačů a tvorbě různých softwarů. Několik let jsem také programoval webové stránky. Také rád jezdím dlouhé trasy na kole, jednou za čas si zahraji fotbal.
 
Mockrát Vám děkuji za Vaší ochotu, se srdečným pozdravem

Petr"

---

Podařilo se najít rodinu i pro roční Alenku, romskou holčičku tmavší pleti, u níž byly v krvi prokázány protilátky na žloutenku typu C. Žloutenka ale není aktivní, kromě malého opoždění ve vývoji řeči nemá žádné jiné problémy. Alenka je velmi milé dítě.


Dva bráškové, třináctiletý Vašík a devítiletý Honzík, jsou na sebe citově velmi fixováni. K oběma chlapcům je potřeba přistupovat trpělivě a individuálně a nyní už jejich sebevědomí posilují noví rodiče.Vašek je žákem 7. třídy ZŠ, kde má potíže s matematikou. Je to bystrý kluk, intelektově v pásmu mírného nadprůměru, má však pocity méněcennosti, které se někdy projevují nervozitou a dráždivostí, jindy zase ztrátou veškerého zájmu až apatií. Z toho vyplývají i jeho známky ve škole. Snaží se zlepšovat v angličtině, která ho velmi baví. V kolektivu dětí je Vašík velmi oblíben. Ve volném čase rád hraje hry na PC, často pomáhá tetě v kuchyni – má rád dobré jídlo, poslouchá muziku. Někdy je raději sám a čte si. Výchovně je dobře zvladatelný běžnými výchovnými metodami, má však i dny, kdy musí mít poslední slovo, což  se však  dá přičítat nastupující pubertě. Honzík navštěvuje 4. třídu ZŠ, je to milý, hodně živý kluk – na rozdíl od Vaška má velmi rád sportovní aktivity. Rád je středem pozornosti, chodí se k tetě pomazlit, staví si lego a puzzle, kouká na TV, poslouchá pohádky, hraje hry na PC a rád si čte – hlavně o dinosaurech. Stejně jako Vašek má ve škole problémy s matematikou, moc mu však pomáhá doučování a tak se v poslední době hodně zlepšil. Po zdravotní stránce je Honzík silným alergikem a astmatikem.


Yvetce je šest a půl roku, je to zdravá romská holčička, trpí pouze zhruba jednou do týdne noční enurézou. Občas se u ní vyskytují záchvaty intenzivního pláče bez zjevné příčiny. Od náhradních rodičů je proto třeba citlivý přístup, pocit bezpečí a jistoty. Yvetka je milá, hovorná, velmi živá impulsivní holčička s lehce odklonitelnou pozorností. Snadno navazuje sociální kontakt, v rozhovoru je sdílná, otevřená. Intelektové schopnosti jsou zatím v pásmu podprůměru, abstraktně-vizuální myšlení naopak nadprůměrné.   Přejeme Yvetce a její nové rodině hodně štěstí. 


Jedenáctiletý Patrik a čtyřletý Tomášek žili v jednom z našich Klokánků. Patrik je chlapec s rozumovými schopnostmi v pásmu průměru až mírného nadprůměru, sociálně velmi zdatný, navštěvuje čtvrtou třídu ZŠ s velmi dobrým prospěchem. V kolektivu dětí je velmi dominantní, byl zvyklý pečovat o sourozence. Patrik je hodně citlivý, citově labilnější, při nezdaru často reaguje pláčem, někdy i vztekem. Zajímá se o přírodu, hlavně o chov exotických zvířat, v Klokánku se staral o akvárium s rybičkami. Jeho bráška Tomášek je nadprůměrně tělesně zdatný a obratný, velmi živý, vstřícný, milý, zvídavý, spontánní, v novém prostředí se nebojí. Při příchodu do Klokánku komunikoval pouze několika slovy, nyní má již velmi bohatou slovní zásobu. V kolektivu dětí je často iniciátorem společných her, je kooperativní, soutěživý. Je v péči pedopsychiatra pro zvýšený neklid a afektivní záchvaty, na medikaci však reaguje velmi kladně, je patrné celkové zklidnění, záchvaty v poslední době téměř vymizely.


Noví rodiče klukům poskytují důsledné, ale citově vřelé prostředí. 
Verunka (12), Karolínka (10), Kubík (8) a Martínek (7) jsou čtyři sourozenci s úzkou citovou vazbou, kteří už také našli svou náhradní rodinu. Verunka ráda pomáhá s vařením a pečením, sama připravuje svačiny pro sourozence. Velmi dbá o svůj zevnějšek. Baví ji ruční práce, chodí na počítačový kroužek, flétnu a HIP HOP. Je velmi šikovná. Navštěvuje základní školu podle individuálního vyučovacího plánu, má hezké známky, nosí i pochvaly od paní učitelky. Vyhledává kontakt s dospělým, má potřebu si popovídat, pomazlit se. Emočně je laděna spíše negativisticky, je vhodné předcházet nežádoucímu chování pomocí individuální péče a dostatkem pohybu. Kája má silné pečovatelské sklony, je na ni v každém ohledu spolehnutí. Karolínka je velmi citlivá, ráda si povídá a pomáhá ve všech směrech. Chodí na canisterapii, výtvarný a počítačový kroužek. Nerada čte, má dyslexii a dysortografii, čtení jí dělá velké problémy. Také nemá ráda příkazy a zákazy, motivuje ji spíše pochvala. Kuba je „pytel blech“, miluje veškerý pohyb, hraje fotbal a rád vymýšlí různé vylomeniny. Naposledy si ostříhal vlasy nůžkami na papír. Chodí na arteterapii, muzikoterapii, keramický a počítačový kroužek a na flétnu. Zajímá ho příroda, vesmír. Ve škole má menší problémy s matematikou, ale snaží se. Rád pomáhá „tetám“ s nákupy. Občas se nechce podřídit pravidlům, nakonec si však dá vždy říct. Kubík má problémy s pomočováním – je proto v péči psychologa a pediatra. Nejmladší Martínek chodí do přípravné třídy ZŠ, kde se mu líbí, protože má prý hezkou paní učitelku. Hodně a rád mluví, je zvídavý a všechno musí vyzkoušet. Dokáže být hodný, mazlivý a hravý, někdy však i trochu zalže. Rád pomáhá s přípravami oběda nebo svačiny, hraje fotbal a hokej, jezdí na kole – je velmi pohybově nadaný. 


Dominikovi je sedm let, jeho sestřičce Verunce tři roky. Obě děti velmi potřebovaly svou rodinu, kde získali pevné citové vazby a mají komu říkat „mámo a táto“. Domča navštěvuje nultý ročník ZŠ, chodí do školy rád, poctivě dělá úkoly. Rád si staví lego, hraje si s autíčky, má moc rád pohádky, některé už umí i sám převyprávět. Rád hraje také fotbal. Dominika velmi motivuje pochvala, hned se o to víc snaží, je na sebe pyšný, že se mu něco povedlo. Negativně však reaguje ne větší změny, v poslední době se objevily určité výchovné problémy, některé Dominikovy reakce jsou neadekvátní situacím, je patrná celková podrážděnost. Dobře však reaguje na autoritu dospělého, potřebuje hodně individuální kontakt. Při navázání citového vztahu a stanovení pevných hranic reaguje Domča kladně.  Je v péči logopeda. Verunka je dle slov „tet“ sluníčko, dokáže kolem sebe šířit dobrou náladu, je většinou neustále dobře naladěna. Psychomotorický vývoj je v normě, holčička výborně prospívá, je bezproblémová, společenská, komunikativní, zvídavá, dobře se adaptuje na nové podmínky. Navštěvuje MŠ, kde se jí moc líbí, má ráda ostatní děti. Ráda se převléká za princeznu, hezký vztah má i ke zvířatům - ráda pomáhá s péčí o ně. Také má moc ráda svoji panenku, vozí ji v kočárku – někdy to však vypadá, že jezdí s formulí. Občas odmlouvá a trucuje, vždy ale nezapomene říci, že už to dělat nebude.


Lukáš (12) a Anita (9) jsou zdraví, velice šikovní a milí sourozenci. Lukáš (jeho vzhled nese stopy možného asijského původu),  je ctižádostivý, mezi dětmi oblíbený, bez závažných výchovných problémů, jen potřebuje neustálý dohled z důvodu své nepořádnosti. Byl vyhodnocen jako nejlepší hráč sezóny ve fotbale, rád hraje i na klavír. Má slabší projevy poruchy pozornosti s hyperaktivitou, převažují u něj verbální schopnosti. Anita je světlovlasá, tmavooká, spíše klučičí typ, rovněž jako její bratr ctižádostivá a vytrvalá, v současnosti ji trápí různorodost známek v  žákovské knížce, ve školce se jí prý líbilo víc, je  bezprostřední a komunikativní, výchovně velmi dobře usměrnitelná, adaptabilní, snaživá a milá. Projevují se u ní známky psychomotorického neklidu a zvýšené psychické unavitelnosti. Přejeme jim v nové rodině hodně štěstí.


Dva bráškové – sedmnáctiletý Honza a šestnactiletý Lubomír žili v DD, než mohli odejít do své nové rodiny. Honza je sympatický, bezproblémový, komunikativní chlapec, málo spontánní, spíše samotář. Chtěl by se vyučit cukrářem, rád čte. Lubomírovo pracovní tempo je pomalé, má slabší prospěch. Je tichý, samotářský, snaží se vyhovět. Oba chlapci jsou hodní a vděční za pomoc a zájem, mají k sobě silnou citovou vazbu.


Filípek  (4) je sociálně vstřícný, milý chlapeček. Trpí inkontinencí moči i stolice, má vrozenou srdeční vadu, chodí v chodítku, (ortézy na obou nožičkách) – normálně však běhá se zdravými dětmi, dobře zvládá i chůzi do schodů.. Má citlivou centrální nervovou soustavu, a tím omezenou koncentraci pozornosti. Po stránce psychického vývoje postupuje kupředu. Je v trvalé péči lékařů, čekají ho další lékařské zákroky, dle sdělení lze však předpokládat dobrý vývojový trend. Hodně štěstí v nové rodině, Filípku. 


Čtyřletý Koloman je romský milý zdatný chlapeček světlé pleti, s hnědými vlasy a hnědýma očima, pozitivně emočně laděný, veselé až rozpustilé povahy, s projevy vzteku při zákazu. Problémy mu dělá soustředění. Teď už se o něj stará jeho nová máma a táta.