Na FOD se obrátili se žádostí o pomoc manželé, kteří uvedli, že manžel se náhodně setkal se svou bývalou přítelkyní a zjistil, že její jedenáctiletý syn je pravděpodobně jeho vlastní dítě. O jeho existenci dosud neměl tušení. Michal je mu velmi podobný a ihned k sobě získali vzájemné sympatie. Chlapec je však u matky nešťastný. Její druh je na něj velmi zlý, podmínky doma jsou zcela nevyhovující. Oba manželé by ho proto chtěli převzít do své péče. Šetřením v rodině, rozhovorem s chlapcem i jeho psychologickým vyšetřením jsme zjistili, že jeho situace doma je skutečně zcela neúnosná. V rodině měl pozici "otroka", který musel jen tvrdě pracovat, bez odmluvy plnit přání matky, otčíma a jejich dětí. Přesto sklízel jen nadávky a bití. Jeho současným a jediným přáním je žít u svého nově nalezeného taťky. Při prvním psychologickém vyšetření byl Michal plačtivý a v depresi, ale při kontrolním vyšetření, provedeném v průběhu krátkodobého pobytu v nové rodině (matkou na naši žádost povoleného) byl jako vyměněný. Přišel v novém a moderním oblečení, vypadal velmi spokojeně a zjevně přibral na váze. Po celou dobu vyšetření byl emocionálně pozitivně laděný, uvolněný, spontánní. Potvrdil, že teď se má dobře, teta a taťka ho mají rádi, starají se o něj, učí se s ním a koupili mu všechno, co potřebuje. I do školy má všechno, nic mu nechybí a má samé dobré známky. Dříve mu ve škole stále něco chybělo, nikdo se s ním neučil, ale když dostal špatné známky, nevlastní otec ho zmlátil a zkopal, jednou tak hrozně, že se až pokálel. Máma se ho nikdy nezastala, spíš mu ještě přidala. Po několika dnech návštěvy matka žádala, aby se Michal okamžitě vrátil domů. Proto jsme OPD v Benešově požádali o podání návrhu na předběžné svěření chlapce do péče otce a jeho ženy. Orgán péče o dítě se s naším stanoviskem ztotožnil a ještě téhož byl Michal soudem svěřen do péče nově nalezené rodiny. Kéž by podobnou šanci dostaly všechny týrané děti!
