Naší brněnské pobočce nahlásila krizová Modrá linka, že podle anonymního telefonátu má být ubližováno pětiletému děvčátku jménem Maňa. Náš asistent vzápětí provedl šetření u sousedů, kteří potvrdili, že z bytu se často ozývá dětský pláč. Na OPD bylo zjištěno, že holčička pochází z dvojčat, dvě starší děti jsou v osvojení, jedno v pěstounské péči. Dvojče je tč. v dětském domově, kde byla předtím opakovaně i Maňa. Je podezření, že Maňu si doma nechali kvůli sociálním dávkám. Při poslední návštěvě dětské lékařky měla holčička "monokl" pod okem. Matka jej vysvětlila pádem. Podle informací z dětského domova byla dvojčátka poprvé přijata 29. 7. 1992. Dne 16. 3. 1993 byly obě holčičky propuštěny domů, matkou vráceny zpět 24. 4. 1993. Dne 21. 12. 1994 byly znovu propuštěny na návštěvu domů, kde po domluvě s OPD zůstaly. Zuzanku matka do dětského domova vrátila dne 12. 4. 1995. Marušku odvezli rodiče do domova až dne 12. 11. 1995 poté, kdy jsme se o ni začali zajímat. Týrání obou dětí potvrzují i záznamy z dětského domova - při posledním umístění byly u Marušky zjištěny četné jizvy čerstvého i staršího data po těle i obličeji, kousance, škrábance, vyražený horní řezák, jizvy na krku i ve vlasaté části hlavy. Holčička uváděla, že byla často bita, spala na zemi, když byla moc hodná, dostala přikrývku. Máma ji také škrtila. Dítě bylo při příjmu špinavé a hladové. Matka v dětském domově uvedla, že platit na děti nebude, hned následující den prý udělí souhlas k osvojení. S pěstounskou péčí z důvodu nutnosti placení výživného nesouhlasí. Z dalšího záznamu vyplývá, že i Zuzanka byla do DD přijata ve stavu, který byl označen jako syndrom týraného dítěte - na matku nevzpomíná, při zmínce o ní se panicky bojí, nechce k ní, protože ji bije. Matka sama při předávání dcery uvedla, že chce dát Zuzku do osvojení. Tyto skutečnosti DD nahlásil Magistrátu města Brna již 2. 5. 1995, avšak bez odezvy. Teprve na základě našeho šetřením se věci daly do pohybu. Matka i její druh byli vzati do vazby a OPD podalo návrh na zbavení rodičovských práv.