Dne 23. 3. 2009 ve 14.54 hod. přišla na naši krizovou linku pro ženy, které tají těhotenství nebo již tajně porodily, SMS tohoto znění: „Prosím je nějaká možnost předat miminko anonymně? Babybox je příliš vzdálený. Potřebuji poradit a vám můžu doufám důvěřovat.“ Když jsme zavolali zpět, zvedla telefon zjevně vyděšená žena a uvedla, že v noci porodila chlapečka, o kterého se nemůže starat. O jejím těhotenství a narození dítěte nikdo neví a ona se bojí, aby nedošlo k prozrazení. Náš návrh, že si pro miminko přijedeme a anonymně ho předáme do porodnice, matka s úlevou přijala, jen žádala, abychom raději přijeli, až bude tma. Ujistila nás také, že miminko je v pořádku. Kolem deváté hodiny večer jsme děťátko v bydlišti matky převzali. Matka nám krásné novorozeně přinesla před dům, oblečené a zabalené v dece. Předala nám ještě papír se žádostí, aby syn byl předán buď přímo do rodiny, nebo do Klokánku, rozhodně ne do kojeneckého ústavu. Chlapečka jsme podle našeho pracovníka, který jej převážel do porodnice, pojmenovali Jiříček. Ve FN Olomouc nás po telefonickém avízu již očekávali a sdělili nám, že Jiříček je donošené, zdravé a dobře ošetřené novorozeně, staré asi 24 hodin. Při příjmu vážil 3 200 gramů a měřil 51 centimetrů. Vzhledem k tomu, že v olomouckém kraji nemáme Klokánka, nevyhověl soud přání jeho matky a umístil Jiříčka do kojeneckého ústavu. Naštěstí zde nebyl dlouho. Již ve třech týdnech byl předán do péče budoucích osvojitelů, vytipovaných olomouckým krajským úřadem. Kéž by všechny opuštěné děti našly nové rodiče tak rychle!
