Otevřený dopis panu předsedovi Soudcovské unie

Otevřený dopis panu předsedovi Soudcovské unie, JUDr.Jaromíru Jirsovi - protest  proti porušení Úmluvy o právech dítěte a zneužití soudní pravomoci  soudcem Miloslavem Sládkem, protest proti veřejnému násilí, páchaném na dětech justicí ČR .

----- Original Message ----- 
From:r.s.
To: kanclar@sucr_cz
Sent: Sunday, July 01, 2007 10:56 PM
Subject: Otevřený dopis panu předsedovi Soudcovské unie,  JUDr.Jaromíru Jirsovi - protest proti porušení Úmluvy o právech dítěte a  neužití soudní pravomoci soudcem Miloslavem Sládkem, protest proti veřejnému násilí, páchaném na dětech justicí ČR
Vážený pane předsedo Soudcovské unie ČR!

Píši Vám tento otevřený dopis a zásadně protestuji proti  praktikám justice jménem všech slušných lidí,  žijících v této zemi a jakožto matka, která se cítí hluboce morálně  poškozena přístupem, který je uplatňován ve věcech opatrovnických vůči dětem   a matkám formou veřejného násilí, páchaného na dětech soudci, kteří  zneužívají svoji nedotknutelnost a ravomoc,  nerespektují mezinárodní   úmluvy o právech a svobodách dětí a naopak je buď účelově přehlížejí nebo  deformují články tak, že za  zájmy dětí prohlašují zájmy rodičů, a to  především, jak je v posledních letech obvyklé, otců! Pokud se však jedná o  odůvodnění zájmu dítěte zájmem otce, dle kterého je  10-letá zdravá  holčička, která se nedopustila žádného deliktu, zavřena na psychiatrické  klinice suplující neexistující vězení pro děti mladší 15 let jenom proto,  aby jí otec za pomoci soudce znemožnil trávit prázdniny na soustředění a u  moře a aby neměla prázdniny vůbec žádné, pokud by je kvůli každotýdenním  stykům s otcem musela trávit doma, jde nejen o porušení níže citovaných  článků Úmluvy o právech dítěte, ale především o zločinnou zvůli  soudce,chovajícího se, jako kdyby byl zkorumpován, a podporovaného nenávistným otcem, který se za své existenční i lidské selhání evidentně  mstí na dítěti své bývalé partnerce!  

S ohledem na tyto závažné skutečnosti Vás žádám,abyste se osobně zasadil o odvolání soudce Miloslava Sládka z funkce a o definitivní zamezení jeho činnosti v justičních  orgánech. Moje žádost je náležitě odůvodněna jak níže uvedenými články Úmluvy o právech dítěte, tak i samotným vystupováním otce a soudce, kteří se  neštítili předvést arogantní a svévolné chování před zraky celého národa  prostřednictvím sdělovacích prostředků!
Nařízením o předběžném  opatření, dle kterého musela paní Markéta Smutná dne 25.6.2007 předat svoji  dceru Terezku do dětské psychiatrické léčebny  v Motole, se dopustil soudce  Miloslav Sládek porušení Úmluvy o právech dítěte, kterou Česká a Slovenská  federativní republika ratifikovala dne 7. ledna 1991 a která vstoupila v  platnost dne 6. února 1991, a to jmenovitě jejích článků:

3.1 - Zájem dítěte musí být  předním hlediskem při jakékoli činnosti, týkající se dětí, ať už  uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány

12.1 - Státy, které jsou  smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své  vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech  záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názoru dítěte musí věnovat  patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni.

12.2 - Za tímto účelem se  dítěti zejména poskytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo  správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo nebo prostřednictvím  zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu  s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství.

13.1 - Dítě má právo na  svobodu projevu, toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a  rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu bez ohledu na hranice, ať ústně,  písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky  podle volby dítěte.

 
16.1 - Žádné dítě nesmí být  vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova  nebo korespondence ani nezákonným útokům na svou čest a pověst.

16.2 - Dítě má právo na  zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.

31.1 - Státy, které jsou  smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na odpočinek a volný čas, na  účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jeho věku, jakož i na  svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti.

36.- Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, chrání dítě před všemi ostatními formami vykořisťování, které jakýmkoliv způsobem škodí blahu dítěte.


 37. - Státy, které jsou  smluvní stranou úmluvy, zabezpečí, aby:
a) žádné dítě nebylo podrobeno mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo  trestání
b) žádné dítě nebylo nezákonně  nebo svévolně zbaveno svobody. Zatčení, zadržení nebo uvěznění dítěte se  provádí v souladu se zákonem a používá se pouze jako krajní opatření a na  nejkratší nutnou dobu.

Úmluva o právech dítěte obsahuje preambuli a 54 článků, které zajišťují dítěti jeho lidská práva a  svobody, ale nestanoví mu žádné povinnosti!

Jak je známo, nařízení o předběžném opatření předcházela právě žádost matky o to, aby styk dítěte s  otcem nebyl přes prázdniny upraven, na které soudce reagoval kromě zmíněného  nařízení prohlášením, že "holka bude na psychiatrii tak dlouho, dokud se  nenaučí otci říkat tatínku" . Matka styku dítěte s otcem nebránila a to snad  může dokázat i holčička sama, proč tedy nikdo nevyslechl holčičku v souladu  s jejími právy, danými článkem 12.1? Zřejmě proto, že nebylo v zájmu otce a  soudce, aby byla v souladu se svými právy dle článků 12.1, 12.2 a 13.1  vyslechnuta!

Otec se první dva roky o dítě  vůbec nezajímal a pokoušel se zbavit svojí rodičovské odpovědnosti  zpochybňováním svého otcovství. Matka se s ním rozvedla ještě před narozením  dcery a jak vyplývá z posudků psychiatrů a soudních znalců, o dítě se vzorně  starala, dítě má jisté talentové předpoklady, které jsou u něj matkou  podporovány a rozvíjeny- trénuje krasobruslení, chodí na flétnu. Dítě tedy  není nijak  postižené ani zaostalé, ale naprosto normální a zdravé,což  dokázalo i lékařské vyšetření na Dětské psychiatrické klinice v Motole. Když  však chtěli lékaři zdravou holčičku pustit domů, aby se tak jako ostatní  děti mohla radovat z prázdnin, co udělal soudce? Svévolně zakázal propustit  dítě z nemocnice a pohrozil lékařům stíháním za maření výkonu soudního   rozhodnutí! Takže pod prohlášením o maření výkonu soudního rozhodnutí skryl  nejen porušení článků 12.1, 12.2 a 13.1,kterého se dopustil již vydáním  tohoto nařízení, ale dopustil se porušení dalších článků 16.1, 16.2 a 37b).

Jak  uvedl psychiatr MUDr.  Karel Humhal, který provedl psychiatrické vyšetření malé Terezky již  předtím, a které ještě potvrdila vyšetření odborníků z motolské nemocnice,  Terezka je naprosto zdravé dítě, které je fixované na matku a bezdůvodný a  násilný pobyt na psychiatrické klinice je pro ni kontraproduktivní, protože  jí může nejen způsobit těžké psychické trauma, ale vyvolat nezvratitelnou  nenávist k otci pro zbytek života, k čemuž již nepochybně došlo, protože  touto neadekvátní reakcí se soudce dopustil rovněž porušení článků 36 a 37a)


 Nařízením o předběžném  opatření, kterým reagoval soudce za podpory otce tak, že  ji nechal bezdůvodně zavřít na psychiatrické klinice proto, aby jí  zabránil zúčastnit se soustředění a odjet s maminkou k moři, opět svévolně  porušil soudce článek 31.1!

Jestliže si otec za 10 let  nedokázal vytvořit vztah k dítěti přirozeným způsobem a navíc ještě v  prvních dvou letech jeho života pochyboval o svém otcovství, je naprosto  vyloučené a absurdní, aby si nyní vynucoval lásku a důvěru dítěte násilnou aplikací mocenských prostředků!

Dítě, i když nezletilé,. je  živá bytost, která vnímá, cítí a slyší, a obzvlášť v tomto věku už má  vytvořen svůj náhled, dítě rádo má nebo nemá, a nedá se manipulovat ani  matkou ani otcem!

Dítě není věc v majetku  státu, ale orgány naší justice s dětmi takto bezohledně jednají a soustavně  a svévolně tak porušují jejich práva, daná výše uvedenými články úmluvy!!

Vystudovala jsem VŠE a i když  nejsem odborník v právní oblasti, mám dvě zkoušky a tudíž i dostatečnou  povědomost o aplikaci a porušování práv,byť i z oblasti obchodní. Nemusím  však být odborník, abych nepochopila, o co v tomto případě otci jde, protože  je to otec, který selhal nejen jako zajistitel a živitel rodiny, ale  evidentně i lidsky a partnersky, protože jestliže se snaží takovýmto  způsobem zabránit dítěti v jeho zájmech, nechce ho pustit na prázdniny a  snaží se ho za každou cenu odtrhnout od matky proti jeho vůli, aby si na něm  za pomoci zvůle soudní pravomoci vynutil vztah k sobě,je to čistě projev  pomstychtivosti za jeho uražené mužské ego. Maminka se po rozpadu manželství  nezhroutila a pomohla si sama, je vidět že se o dítě dokáže postarat a  zajistit mu vše potřebné, má vyšší vzdělání než otec a je zřejmě schopnější
i finančně, což uražená mužská ješitnost těžko snáší.

A tak cíleně znepříjemňuje  matce život a ničí ji v té nejcitlivější oblasti - přes dítě, které přes  veškeré snahy takovýchto pomstychtivých otců bude mít vždy silnější pouto k  matce než k otci, ať už s ním žije v úplné rodině nebo ne, protože jak i psychologové potvrzují, matka je tou nejdůležitější osobou pro dítě, protože  mu dala to hlavní - život, a to je zákon přírody, který je nad všechny  zákony světa a který nikdy žádný takový "otec" nezničí, ať mu arogance  a  zvůle státní moci pomáhá sebevíc.

A aby se nemohlo náhodou  dokázat, že dítě prosperuje i přes nepřítomnost takového "otce", vymýšlíte  si "syndrom zavrženého rodiče", pod jehož záminkou rvete plačící a "mami"  křičící děti matkám z náručí, abyste je odtáhli do Argentiny,kde jsou pod  vzornou péčí otce zavšivené, špinavé  a bez školní docházky postupně  ztrácejí gramotnost,a když se malá 6-letá holčička po tom, co jí odervete od  mámy, pokusí v Portugalsku o sebevraždu, tak  abyste podobným excesům zabránili příště, pod hrozbou exekuce, pokud a vězení matce necháte zavřít dítě na psychiatrii!

A otec, podporovaný arogancí  státní moci, se k soudu nejenže nedostaví, ale na otázku, zda se neobává, že  ho dítě bude nenávidět, není odpovědi schopen a tak pouze vyhýbavě  vysvětluje, že "na to se nedá jednoznačně odpovědět jen tak po telefonu a že  by si to vyžádalo delší diskusi a ........"! Jestliže však soudce možnost  nenávisti k otci připustil, připustil tím již předem možnost svého  pochybení, tak jak mohl takové nařízení o předběžném opatření vydat, když  sám o jeho pozitivním výsledku předem přesvědčen nebyl? Jednalo se tedy i u  něj o pomstychtivost, kterou chtěl zničením dítěte srazit na kolena matku? A  to je podle Vás jednání, hodné člověka, který má chránit práva a zájmy dítěte? Ne, tady se jedná o zájem dítěte, nadiktovaný zájmem otce za účelem  zničení dítěte a pomsty matce, a tím o porušení posledního článku z těch, které jsem zde v souvislosti s touto kauzou citovala - článku 3.1!!!!

Jste-li slušní lidé, kteří  právo a zákon ctí a nikoliv degradují na mocenský prostředek k aplikaci  veřejného násilí, tak takový člověk jakým je Mgr. Miloslav Sládek, nemá mezi  Vámi co dělat, zrovna tak jako mezi Vámi nemá co dělat nejmenovaná soudkyně,  která se vyjádřila, že by to řešila "odejmutím dítěte matce z péče a výchovy  a zákazem jejího styku s dítětem".

Nemůžete řešit spory mezi  rodiči o dítě tím, že je násilím odeberete matce, protože tím nejvíce  poškodíte dítě samotné. Matka, i když bude Vámi zavřená ve vězení, aby byl  její přístup k dítěti zamezen úplně, se bude snažit přežít za všech okolností právě kvůli svému dítěti, ale dítě, vyrvané násilím z mateřského lůna, i když už mluví a chodí, bude poznamenané na celý život. Současné  praktiky, s jakými přistupují soudy k matkám a dětem, už tady totiž v  minulosti byly - jednak deportace dětí a matek do  oncentračních táborů  gestapem a zvůle, s jakou postupovaly soudy za komunistického režimu proti  jeho odpůrcům, jako například nejznámější inscenovaný proces proti JUDr.  Miladě Horákové, od jejíž popravy zločinným komunistickým režimem uplynulo  dne 27.6.2007 přesně 57 let!

I když znám muže ze svého  okolí, kteří jsou dobrými otci i partnery, tento případ to rozhodně není a  obzvlášť teď po tomto excesu by tomuto"štrasburskému otci" jménem Lubomír  Choc měl být styk s dítětem zamezen úplně, protože je pro dítě nebezpečný, a  soud by měl jemu doporučit, aby své nenávistné a pomstychtivé emoce  konzultoval s psychiatrem nebo  psychologem on sám!

Ing. Renata Strauchová