Snaha co nejvíce snížit počty dětí v ústavech i jiných institucích včetně Klokánků vede k tomu, že sociální pracovníci OSPOD děti ani z velmi rizikových prostředí neodebírají, příp. se snaží je co nejdřív vrátit domů – i když děti domů nechtějí. Děti jsou do Klokánků v posledním roce často přijímány v podstatně horším stavu než dříve - těžce podvyživené, apatické, vývojově silně zanedbané, silně zavšivené, se svrabem, impetigem, se štěnicemi.
V roce 2013 bylo u nás utýráno 28 dětí. Jedním z nich je i rok a půl stará holčička z Frýdecka-Místecka, která 8. 12. 2013 podlehla těžkým zraněním, jež jí způsobila 18letá matka. Více lidí přitom na hrubé zacházení ze strany drogově závislé matky a časté odkládání holčičky OSPOD ve Frýdku-Místku opakovaně upozorňovalo, leč marně. Namísto okamžitého odebrání dítěte se spokojili s řízením u soudu o svěření do péče babičky, která ovšem o holčičku valný zájem nejevila. Dřív než k předání dítěte babičce došlo, holčička zemřela.
Jeden z posledních případů: Dne 11. 3. 2014 byla k trestu odnětí svobody na dva roky nepodmíněně odsouzena matka, která týrala své dvě děti kojeneckého věku. Zarážející je, že den před tím, než roční podvyživená a surově ztýraná holčička skončila v nemocnici s modřinami po celém těle, a to i staršího data, byla na šetření pracovnice OSPOD a vše shledala v pořádku. Letos v lednu matka porodila další dítě, které jí bylo ponecháno. I to skončilo v nemocnici v důsledku surového zacházení ze strany matky.
Případy utýraných dětí (loni 28) ani dětí, které spáchaly dokonanou sebevraždu (ročně kolem 45 případů, z toho 5 až 10 u dětí mladších 14 let) nikdo nevyhodnocuje s cílem zjistit, zda a jak bylo možné smrti dítěte zabránit a zda sociálně-právní ochrana v těchto konkrétních případech neselhala.
Již před deseti lety jsme MPSV předložili projekt vyhledávání ohrožených dětí prostřednictvím dat zdravotních pojišťoven, u kterých se soustřeďují platby za úkony, anebo tyto platby chybí (např. za preventivní prohlídky u malých dětí, které jsou nejvíc ohroženy i na životě). Přes původní podporu projekt nebyl realizován.
B.
Protože tzv. profesionálních pěstounských rodin je nedostatek - ke konci r. 2013 jich bylo 113, jsou děti mladší tří let i v letošním roce umisťovány do ústavní výchovy.
Ke konci roku 2013 jich bylo 113. Většina z nich si přeje malé a zdravé miminko. Některé rodiny na přechodnou dobu po celý rok 2013 neměly svěřeno žádné dítě, přitom pobírají stejný plat, jako by dítě svěřeno měly (20 tisíc korun hrubého). V roce 2013 bylo do přechodných pěstounských rodin umístěno 247 dětí, ročně je ale do ústavů umisťováno téměř dva tisíce dětí mladších tří let. Dlouhodobých pěstounů je naprostý nedostatek a finanční situace mnohých z nich se po novele výrazně zhoršila.
C.
Klokánky od účinnosti novely bojují o přežití a svěřené děti se obávají přemístění do ústavní výchovy:
Státní příspěvek se oproti roku 2012 výrazně snížil, od účinnosti novely činí propad 14 milionů korun, a to zejména kvůli krácení státního příspěvku pro dvou a vícedenní nepřítomnost v Klokánku (víkendové a prázdninové pobyty u rodičů nebo příbuzných, hospitalizace v nemocnici). Přitom náklady na energie, platy zaměstnanců a odvody se tím nesníží (ročně do státního rozpočtu vracíme cca 60 milionů korun na odvodech mezd).
Krácení státního příspěvku nebo jeho nepřiznání představují ztrátu statisíců až milionů korun měsíčně.
V tiskové zprávě MPSV se uvádí, že státní příspěvek pro Klokánky byl v roce 2013 o jeden milion vyšší než v r. 2012. Nebylo ale vzato v úvahu, že v roce 2013 jsme měli o průměrně o 55 dětí víc než v r. 2012 (koncem r. 2012 byly otevřeny nové Klokánky v Ústí nad Labem, v Teplicích, v Dubí a v Olomouci). Na 55 dětí náleží (bez krácení) státní příspěvek ve výši 15 milionů korun, SP tedy měl být vyšší o 14 milionů (22 800 x 12 x 55) než v r. 2012.
D.
Podle novely může být v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nejvýše 28 dětí. MPSV může povolit na nezbytně nutnou dobu výjimku. Šest Klokánků tuto kvótu převyšuje. Přespočetných je tak 105 dětí. Výjimka byla povolena do 31. 5. 2014. Právě na Den dětí by se desítky dětí měly stěhovat z Klokánků, kde jsou zvyklé a kde chtějí zůstat, do neznámého prostředí, rodinné péči mnohem vzdálenějšího než je v Klokánku. Většina ústavů má pod jednou střechou víc dětí než „přespočetné“ Klokánky. Tedy aby nebylo moc dětí v Klokánkách, přestěhují se tam, kde jich je mnohem víc.
Nový občanský zákoník přinesl další hrozbu stěhování dětí do ústavní výchovy - stanoví, že soud může děti svěřit do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jen z přechodných důvodů a nejvýše na šest měsíců. Hromadné stěhování přerušilo společné stanovisko MS a MPSV, že soudy mohou děti do těchto zařízení svěřovat opakovaně.
Nedojde-li k urychlené novele novely, Klokánky dlouho nepřežijí – od účinnosti novely se mzdy našich pracovníků opožďují až o dva měsíce, nejsme schopni včas hradit energie, často dostáváme upozornění na jejich odpojení. Státní příspěvek je o 130 tisíc korun ročně na dítě nižší (273 600 Kč) než jsou průměrné náklady ústavní výchovy (400 000 Kč) a o 63 tisíc nižší než jsou náklady přechodné pěstounské péče o jedno dítě (cca 336 000 Kč).
Ačkoli Výbor OSN již v r. 2003 doporučil České republice, aby podpořila pěstounskou péči a jinou rodinně orientovanou péči v systému sociální péče a snížila počty míst v ústavní výchově, má novela účinek přesně opačný.
