Datum: 22. 4. 2014 Mladá fronta Dnes
Ve jménu tzv. dětské novely (zákon č. 359/199 Sb. o sociálněprávní ochraně dětí), která měla dostat děti z ústavů do
rodin, se děti z Klokánků, provozovaných přímo v rodinách našich zaměstnanců, budou stěhovat do ústavů. Pranic nevadí,
že tu našly normální rodinné prostředí, novou mámu a tátu, že tu mají kamarády, spolužáky, zvířátka a že tam žijí již
několik let.
Od pěstounských rodin se rodinné Klokánky z pohledu dětí ničím neliší. Před novelou jsme jich měli devatenáct, nyní
jich zbylo sedm, a i ty do konce roku zřejmě skončí.
Ne že by fungovaly špatně. Nesedí v nich však sociální pracovnice, jak vyžaduje vyhláška MPSV navazující na "dětskou"
novelu.
Souhlas magistrátu nestačí
I zmíněné rozhodnutí, proti kterému už není přípustné odvolání, na str. 4 cituje např. stanovisko Magistrátu města
Jablonec nad Nisou k rušenému Klokánku Smržovka v rodině manželů Tokárových. Uvádí se v něm, že činnost tohoto Klokánku
považuje magistrát za nezbytnou a potřebnou.
Spolupráce manželů Tokárových s pracovníky Magistrátu města Jablonec nad Nisou je hodnocena jako výborná.
Prý tam chybí kancelář
Jeho pracovníci se na tento Klokánek mohou obrátit s žádostí o pomoc i v mimopracovní době, o víkendech nebo v
nočních hodinách.
Magistrát dále konstatuje, že i zpětná vazba od dětí ohledně jejich pobytu v Klokánku Smržovka je vždy kladná.
Středisko pro ranou péči Liberec uvedlo, že manželé Tokárovi vzorně pečují o všechny svěřené děti a poskytují jim
láskyplné rodinné prostředí a všestrannou péči včetně dětí se zdravotním postižením.
Opakovaně přijali děti závažně zanedbané, týrané a děti rodičů závislých na alkoholu a jiných návykových látkách. Žádné
úřady nikdy nevznesly proti kvalitě péče manželů Tokárových sebemenší připomínky.
Hlavní důvod zrušení je, že v jejich rodině nemá sociální pracovnice svou kancelář, pouze tam dojíždí. Avšak ani k
úrovni sociální práce nebyly vzneseny připomínky. Dále prý není Klokánek dostatečně personálně zajištěn, protože zde
jsou i děti v pěstounské péči. Přitom se jim věnují oba manželé i jejich dospělý syn a dospělá dcera jako naši
zaměstnanci a jako dobrovolnice i jejich snacha. Přesto se nevejdou do tabulek ministerstva, třebaže na jejich péči je
slyšet samou chválu.
Zvláštní je, že pracovníky zmíněného odboru nebolí, že ve velkých pěstounských rodinách se po novele musí třeba o deset
dětí starat již jen jeden z manželů. Společnou péči manželů se šesti a více dětmi, při níž se dětem mohli věnovat oba
celodenně, novela zrušila.
Chvála ze Švýcarska
Paní Paola Riva Gapany, zástupkyně ředitele Mezinárodního institutu práv dítěte ve švýcarském Sionu, navštívila v
říjnu 2011 tři Klokánky, mimo jiné i nyní rušený rodinný Klokánek v Hruškách. Jsou do něj svěřeny čtyři romské děti,
které na jinou rodinu šanci nemají. Paní Gapany se po návštěvě Klokánků písemně vyjádřila, že "neviděla tak vysokou
úroveň alternativní péče v její vlastní zemi, ve Švýcarsku". Jen úředníky krajských úřadů Libereckého a Jihomoravského
kraje, stejně jako odboru MPSV s honosným názvem Odbor ochrany práv dětí a transformace systému péče o ohrožené děti a
rodiny, Klokánky neoslnily. Zřejmě nezapadají do jejich koncepce, a tak se rozhodli je zničit.
Ve jménu novely, přijaté těsnou většinou hlasů tehdejší koalice a patnácti nezařazených poslanců, se teď budou děti z
rodin, kde výborně prospívají a přejí si tam zůstat, stěhovat do ústavů. Poněkud paradoxní dopad tak protežované
novely!
Ale na osudu konkrétních dětí přece nezáleží. Teď je v módě chránit jejich "práva". I zmíněný odbor Ministerstva práce
a sociálních věcí má ve svém dlouhém názvu slovní obrat "pro ochranu práv dětí". Samotné děti se v tom nějak
ztrácejí.
A tak nám nezbývá než přát jim, aby tuto módu i celou slavnou novelu z dílny pana ministra Drábka přežily s co
nejmenšími šrámy. Mezitím se dále bude ničit vše, co funguje a je dětem ku prospěchu. Nejprve to byly školky, pak
pediatrická síť a školní lékařská péče a teď i Klokánky.
---
Ve jménu novely, která měla dostat děti z ústavů do rodin, se děti nyní stěhují do ústavů.
O autorovi: Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí