Anežka si v Klokánku brzy zvykla a již po krátké době pocítila důvěru ke svým „tetám“, začala
jim vyprávět útržky ze svého předchozího života. Vzpomínala, jak se s matkou často
stěhovaly, jak musela jít v noci v deštivém počasí a v promočených šatech kolem lesa a jak
hrozný měla hlad, jak se bála tmy a bývala často zavřená sama doma, i přes noc. Psychologická
vyšetření zjistila, že se jedná o velmi šikovnou, nadprůměrně inteligentní a komunikativní holčičku.
Po několika týdnech nám matka přišla představit svého nového partnera a s nadšením nám sdělila, že spolu
čekají miminko. Po čase se jim podařilo zajistit vhodné bydlení a matčin partner přislíbil, že se o svou novou rodinu
postará. Holčičku jsme tedy propustili zpět do péče matky.
Za nějaký čas od propuštění nás matka v pokročilém stádiu těhotenství kontaktovala znovu a vyjádřila se,
že chce Anežku umístit znovu do Klokánku a dá ihned souhlas k adopci. Po chvíli se matka dostavila a
předala nám svou dceru s tím, že se o ni už nemůže starat, má teď novou rodinu a její
partner Anežku nechce. Matka podepsala souhlas s adopcí, kterým se Anežky navždy zřekla.
Než matka odešla, svěřila se nám, že ji vlastní rodina od dětství nutila k
prostituci, stala se obětí obchodu s bílým masem a každá vzpomínka na minulost v ní opět probouzela bolestivé
vzpomínky, bohužel se to týkalo i Anežky.
Jakkoliv citlivě se snažili pracovníci Klokánku Anežce sdělit, že maminka se o ni již starat nemůže, Anežka byla
první týdny velmi smutná a plakala, projevovaly se u ní úzkostné stavy, žárlila na ostatní děti a záviděla jim návštěvy
rodičů, hrála si často na to, že telefonuje s maminkou, čekala, kdy za ní přijde. Protože matka dala souhlas
s adopcí a zřekla se rodičovských práv, ihned se Anežce začala hledat nová rodina. To se naštěstí
brzy povedlo a noví rodiče si šikovnou a roztomilou dívenku ihned zamilovali. Po několika návštěvách v Klokánku
k nim holčička začala jezdit na víkendy a prázdniny, aby si na sebe brzy zvykli. Náhradní rodiče byli
z Anežky nadšení, obdivovali její bystrost, veselou a spontánní povahu a navzájem se tolik sblížili, že je
holčička sama začala spontánně oslovovat mamko a taťko. Brzy na to odešla šťastná Anežka do nového domova, pyšná, že
již brzy bude mít stejné příjmení jako její noví rodiče.
Jméno dítěte bylo z důvodu zachování anonymity pozměněno.