30. 9. 2025

Malá holčička započala svůj život dobrodružněji než v nějakém napínavém trileru. Matka ji porodila tajně a nechala u kamarádky, která bydlela na hausbótu a skrývala se před všemi. Svým zaměstnavatelem i zákonem. Pracovala jako prostitutka a dost vydělávala. Jen svoboda jí jaksi scházela čím dál víc. Proto ochotně kývla na prosbu, aby své bývalé kolegyni pomohla s miminkem. Ta od svých věznitelů utekla pro dlouhých dvou letech trýznění. Do ciziny odešla v domnění, že bude pracovat jako au pér, ale její představy se značně lišily od reality. Byl jí odebrán pas i telefon, a pokud nevyhověla přáním svých šéfů, byla surově zbita a ponechána napospas dalším pracovníkům této pochybné agentury. Utekla, až když zjistila, že je těhotná. Byla přesvědčená, že by jí dítě ukradli a prodali, jak už se to několikrát stalo jejím „kolegyním“. Skrývala se proto u kamarádky. Potom se stalo něco, s čím ani jedna z dívek nepočítala. Jejich skrýš byla objevena. Nezbýval než zoufalý útěk. Miminko zůstalo u kamarádky, protože by ho jeho matka dva dny po porodu neměla sílu pašovat přes hranice domů. Uplynul týden a kamarádka s miminkem, která chtěla do Čech taky přijet, nedorazila. Nezbývalo, než se znovu vrátit a hledat ztracené dítě. Na pomoc svých rodičů spoléhat nemohla. Byli to dobře situovaní lidé s výtečnou pověstí. Jenže, o vnučku neměli zájem. Obávali se, že by měla tmavší pleť a také, co by tomu všemu řekli sousedé! Nakonec svoje milované děcko matka objevila v místním italském církevním útulku, ale vydat jí ho jeptišky nechtěly. Neznaly jí a neměla u sebe žádný doklad. Považovali jí za nějakou bláznivou ženskou, jak potom sama vyprávěla. Nezbývalo, než si jít dítě ukrást. Trvalo několik dní, než se k tomuto zoufalému skutku odhodlala. Musela znát pokoj, kde dívenka přespává i zvyklosti tamních obyvatel. Za dramatických okolností se v noci odvážná maminka vloupala do staré církevní budovy a z prvního patra skočila s připravenou taškou dolů, do keřů plných trní. Poškrábaná a od krve utíkala pryč, ani nevěděla kam. Nakonec jí zastavil kamion s českým řidičem. Ten ji trpělivě vyslechnul a pomohl. Pod hadry ji i s dítětem propašoval do Čech. Jenže, nekonal se šťastný konec, jak by každý očekával. Dítě nemělo doklady, nebylo očkované, pojištěné… Trvalo dlouho, než se maminka dočkala spravedlnosti a povedlo se jí pobyt dítěte zlegalizovat. V této době svěřila dcerku do Klokánku, který jí s vyřizováním úředních záležitostí velmi pomohl. Dokonce s ní jel i na velvyslanectví, kde jakási úplně neznámá pracovnice učinila pár úkonů, které by jí zřejmě stály minimálně ztrátu pracovního místa. Ale hodní a empatičtí lidé se najdou všude, bez ohledu na národnost. V současné době už dcerka oné paní navštěvuje druhou třídu. Je to šikovná a krásná holčička. Jen au pér asi dělat nikdy nepůjde, o to se její maminka postará, tím jsme si víc než jistí! Dnešní doba je úplně jiná, než ta nedávná. Můžeme se radovat, že mladí smějí cestovat, ale zároveň nemáme žádnou jistotu, že nepadnou do rukou zločinců. V takovém případě je skoro jisté, že nikdo nepomůže. I ona kamarádka, která jí mladé dívce kdysi pomohla, se dostala domů. Bohužel, ve svém řemesle pokračovala i zde a podlehla drogám. Ještě jí nebylo ani třicet let.